Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Cenu ministra za vědu získali genetik a archeolog

Ministr školství ocenil mimořádné výsledky výzkumu dvou vědců z Masarykovy univerzity.

Události
30. listopadu 2012
redakce

V letošním roce udělil ministr školství toto ocenění celkem čtyřem osobnostem české vědy.Ocenění za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v roce 2012 obdrželi od ministra školství Petra Fialy dva vědci Masarykovy univerzity, molekulární biolog a genetik z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU Vítězslav Bryja a archeolog z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Vladimír Podborský.

Vítězslav Bryja se věnuje výzkumu proteinu Wnt, který buňkám slouží jako komunikační nástroj. Ocenění získal za výsledky výzkumu při objasňování molekulárních charakteristik nádorových a normálních kmenových buněk, zejména při identifikaci nových molekulárních mechanismů ve Wnt dráze. Výsledky jsou předpokladem vývoje nových typů léčiv a využití v preklinickém výzkumu závažných lidských onemocnění.

Po absolvování doktorského studia na Univerzitě Karlově působil Bryja pět let na medicínské univerzitě Karolinska Institutet ve Stockholmu. Od roku 2007 vede na Masarykově univerzitě vlastní pracovní skupinu. „Ocenění cítím jako závazek. Závazek vydržet, abych za pár desítek let slyšel slova, která provázela ocenění významných profesorů, že za mnou stojí škola a generace studentů a následovníků, kterým jsem předal své znalosti a jsou mými pokračovateli,“ uvedl Bryja. Výzkumem se zabývá asi deset let a pracuje na hledání základních mechanismů fungování a možností měření Wnt dráhy a také na možnostech využít tyto znalosti jako léčbu některých závažných onemocnění typů leukémie.

Profesor Vladimír Podborský získal cenu za mimořádné výsledky výzkumu v oblasti středoevropské pravěké archeologie a archeoreligionistiky, které mají klíčový význam pro pozitivistickou interpretaci duchovních představ v pravěku a na počátku raného středověku. Mezi jeho nejvýznamnější aktivity patří evropsky proslavený výzkum polykulturní lokality Těšetice-Kyjovice „Sutny“, kde jako první v Evropě komplexně prozkoumal a interpretoval rondel neolitické kultury s moravskou malovanou keramikou.

"Ceny si nesmírně vážím, protože je oficiálním uznáním mé celoživotní vědecké, pedagogické a organizační práce na filozofické fakultě; ne vždy se takového uznání badatelům dostává. Nicméně bych chtěl v této souvislosti vyjádřit myšlenku, že skutečnou a trvalou hodnotu díla badatele prověří teprve čas, řekl Podborský.

Na ústavu archeologie a muzeologie působí od roku 1955 a předává své zkušenosti již třetí generaci studentů magisterského a doktorského studia. "Mám čisté svědomí, že jsem vychoval a na moje dílo navázalo několik schopných a pracovitých žáků, kteří budou moje myšlenky v oborech archeologie, archeoreligionistika, metodologie a dějiny věd a kulturní historie rozvíjet," dodal Podborský.

V letošním roce udělil ministr školství toto ocenění celkem čtyřem osobnostem české vědy. Před týdnem pak ocenil také pět nadaných studentů a absolventů. Mezi oceněnými jsou dva studenti z Přírodovědecké fakulty MU. Martin Bartošík obdržel cenu za mimořádné výsledky ve studijním oboru biofyzika a Peter Holub za biomolekulární chemii.

Související články

  • Zasvětil život octomilkám. Získal díky tomu Nobelovu cenu

    Na Masarykovu univerzitu přijel v rámci přednáškového cyklu Mendel Lectures molekulární biolog Eric Wieschaus.

  • V době ledové v Evropě převládal genofond lidí z Dolních Věstonic

    Rozsáhlá genetická studie vnesla víc světla do prapůvodu dnešních Evropanů.

  • Doktorand zkoumá, jak geny ovlivňují růst svalů

    Martin Hořák získal ocenění od francouzského velvyslanectví.

  • Dnešní Evropané přišli v době bronzové z oblasti Kavkazu

    Z oblasti Kavkazu se do Evropy rozšířila i tolerance laktózy v dospělosti.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Sledujte Magazín M na Facebooku Sledujte MUNI na Twitteru RSS

Hlavní verze článku