Zlatou medaili Masarykovy univerzity a Cenu ministerstva kultury v oboru Tradiční lidová kultura a folklor dnes dostal přední český hudební folklorista Dušan Holý. Ocenění převzal od rektora MU Mikuláše Beka a náměstkyně Anny Matouškové na filozofické fakultě, kde působí jako emeritní profesor v ústavu evropské etnologie.
Holý významně přispěl k vytvoření teorie lidové písně, zabýval se zejména svým rodným Horňáckem, regionem ve východní Moravě. Byl také aktivním zpěvákem a hudebníkem. Obzvláště oceňována je jeho kniha Žalující píseň, kterou napsal společně s historikem Ctiborem Nečasem a která prostřednictvím analýzy lidové písně o Osvětimi poukazuje na tragiku holocaustu Romů za druhé světové války. Nového vydání se má brzy dočkat jeho přelomová habilitační práce z roku 1966 nazvaná Problémy vývoje a stylu lidové hudby.
„Škoda, že jsem toho nestihl ještě třikrát tolik,“ shrnul svou kariéru Dušan Holý, který letos oslavil 80 let.
O osobnosti Holého přišli na akci promluvit i jeho žáci a kolegové. Mezi nimi také známý hudební skladatel Miloš Štědroň. Vědci ve společenských vědách se podle něj dělí na dva typy. „Na jedné straně jsou to strukturně myslící systematikové s různým nadáním přesahu do sociální reality, a potom omáčkáři, kteří dokáží jakoukoliv záležitost obklopit dresinkem,“ uvedl.
Doplnil, že Dušan Holý patří právě k té první skupině. „Je to navíc člověk připravený k pochybnosti. Díky prostředí, ze kterého vzešel, to ale nejsou destruktivní a dekadentní pochybnosti, ale něco, čemu se obvykle říká zdravý selský rozum. K analýze a k neustálé posedlosti materiálem ho vede jeho muzické zázemí, a to jej zřejmě nutí i k potřebě nahlížet za a do struktury. Právě tak dospěl od živé hudby k její logické podstatě,“ vysvětlil Štědroň.