Bavitel, headhunter nadaných studentů či průvodce na cestě za poznáním – tak sám sebe charakterizuje Jiří Barnat z fakulty informatiky, který letos získal Cenu rektora Masarykovy univerzity pro vynikající pedagogy.
„Ocenění pro mě znamená hodně, je zpětnou vazbou. Myslím, že pokud jsou studenti s mým výkladem spokojení, tak si z něj víc odnesou,“ hodnotí Barnat.
Ke studentům uplatňuje rovný přístup. „Klíčem k dobrému učitelství je empatie. Já a studenti jsme na jedné straně lodi proti látce, kterou musíme zdolat,“ vysvětluje. Sám o sobě říká, že je spíš bavitel než učitel, díky čemuž si lehce získává pozornost studentů.
Učení mu prý velkou přináší radost, ostatně jedním z oborů, které vystudoval, bylo právě učitelství a pedagogické povolání má tradici i v jeho rodině. „Nejvíc mám rád ty momenty, kdy na mě studenti při výkladu konsternovaně zírají, nastane taková ta chvilka napětí a pak si můžu oddechnout – jo, pochopili to!“ popisuje se smíchem.
Odjakživa ho bavilo vysvětlovat látku spolužákům ve škole. Rozhodnutí vrhnout se na pedagogickou dráhu v něm ale upevnila až hrozící povinná vojenská služba, kvůli které si studia prodloužil o doktorát. V akademickém prostředí pak už zůstal.
„Vzorem je pro mě můj někdejší matikář ze střední školy, který látku dokonale ovládal, ale zároveň se nebral až tak vážně. Díky němu jsem z učitelů přestal mít strach,“ říká oceněný pedagog. „Autorita se dá získat různými způsoby. Ale když se studenti učitele bojí, proces výuky neprobíhá tak, jak by měl.“
Naučit se myslet, ne používat techniku
Informatika je obor, který se vyvíjí překotnou rychlostí, a tomu se musí přizpůsobovat i vzdělávací proces. „Od momentu, kdy jsem poprvé nastoupil na vysokou školu, až do doby, kdy jsem ukončil svá doktorská studia, se technologie neuvěřitelným způsobem posunuly vpřed. Až zpětně si uvědomuju, jak dobře byla tehdy fakulta koncipovaná, když nás naši učitelé na rychlý vývoj velmi cíleně připravovali,“ vzpomíná Barnat.
Souhlasí proto s tím, že výuka na fakultách informatiky by neměla být vázaná na konkrétní technologie. „Studenty musíme naučit v první řadě kriticky myslet a vytvářet si informatický pohled na věc. Technologie jsou důležité v praxi a studenti se k nim na škole musí dostat, ale mnohem důležitější je naučit se správně přemýšlet,“ dodává.
Ideální učitel by měl podle Barnata nejenom do hloubky rozumět látce, ale být také připravený vysvětlovat ji lidem s různými studijními předpoklady. „Měl by být schopen zodpovídat jak náročnější dotazy nadaných studentů, tak vysvětlovat věci těm horším, kteří mají potíže třeba s matematikou,“ myslí si.
Právě s výjimečně nadanými studenty se dle svých slov setkává na fakultě poměrně často a mnohokrát ho překvapí pokročilejšími znalostmi, než jaké má on sám. „Jako akademický pracovník funguji často tak trochu jako headhunter – talentované studenty vyhledávám a nabízím jim možnosti spolupráce, od vedení diplomových prací až po praxi v laboratořích. Talentované lidi informatický výzkum potřebuje,“ doplňuje Barnat.