Třicet pět českých vědců, studentů a pracovníků neziskového sektoru vyjede díky Fulbrightovu stipendijnímu programu v nadcházejícím akademickém roce do USA. Z Masarykovy univerzity vycestuje šest Čechů a jeden Slovák. Na amerických vysokých školách a ve výzkumných centrech budou pracovat na svých projektech. Nově získané výsledky, zkušenosti a kontakty pak zúročí po návratu do Česka.
„Tradiční dominanci akademiků z Karlovy univerzity a Akademie věd letos úspěšně narušila velká skupina stipendistů z Masarykovy univerzity,“ podotýká Hana Ripková, ředitelka Fulbrightovy komise.
Výběrovým řízením úspěšně prošla i řada uchazečů z vysokých škol mimo Prahu, například z Jihočeské univerzity, Univerzity Pardubice nebo Slezské univerzity. „O větší zapojení mimopražských škol a vědeckých pracovišť se snažíme dlouhodobě,“ dodává ředitelka komise.
Nejlepší rozhodnutí v mém profesním životě
Podle Martina Bareše, prorektora pro akademické záležitosti MU, patří Fulbrightovo stipendium mezi vůbec neprestižnější stipendia podporované americké vládou.
„Pro Masarykovu univerzitu je internacionalizace akademických pracovníků klíčem k její prestiži, z níž profitují i studenti. V tomto ohledu úspěšně konkurujeme Karlově univerzitě. V současnosti s děkanem fakulty sociálních studií diskutujeme o vytvoření neformální platformy na Masarykově univerzitě, na níž by se stipendisté Fulbrightova programu setkávali a sdíleli své zkušenosti,“ říká Bareš.
Prorektor je sám absolventem Proshek-Fulbrightova programu na University of Minnesota. „Své rozhodnutí ucházet se o toto prestižní stipendium považuju za nejlepší rozhodnutí své kariéry. Můj pobyt v USA vedl ke společným grantům, publikacím, stážím kolegů a také k mimořádné profesuře na mé druhé alma mater ve Státech,“ hodnotí Bareš.
Vědecký projekt týkající se zobrazování mozku, na kterém Bareš v USA pracoval s profesorem Ashem, rozvinuli tak, že na něm Bareš pokračoval další rok po uplynutí stipendia jako postdoc.
„Do Minneapolis se každoročně vracím ke konzultacím. V současnosti opět plánuju cestu do USA. Společně s vedením Ceitecu MU navštívíme pracovitě magnetické rezonance, protože centrum v Minneapolis patří mezi absolutní světovou špičku,“ přibližuje prorektor.
Bádat pojedou přírodovědci, sociologové a politolog
V příštím školním roce do USA zamíří celkem sedm vědců z Masarykovy univerzity – sociolog Pavel Pospěch, sociolog a mediální expert Jakub Macek a socioložka Lucie Jarkovská z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. K nim se přidají tři doktorské studentky oboru ekotoxikologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity – Zdena Moosová, Markéta Hůlková a Pavla Plachtová.
Přes slovenskou Fulbrightovu komisi vyjede příští školní rok do zahraničí také osm Slováků, jedním z nich je i politolog Michal Mochťak z Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií MU. Na Yale University se zaměří na volební násilí.
Jarní semestr na Pennsylvania State University stráví Jakub Macek. „Po více než deseti letech opustím domácí pedagogickou a výzkumnou rutinu, což je velmi zdravé, řekl bych,“ svěřuje se.
„Ve svém výzkumu se budu věnovat tomu, jakou roli hraje v současné polarizaci veřejných a politických diskurzů důvěra či naopak nedůvěra v masová a online média jako zdroje informací. A taky tomu, jak tato důvěra nebo nedůvěra souvisí s tím, jak lidé zakoušejí svět jako smysluplný, pochopitelný, bezpečný,“ popisuje svůj záměr Macek. Zvláštní pozornost přitom bude věnovat roli internetových a sociálních médií. „S nástupem online médií jsme totiž svědky nejen zmnožení informačních zdrojů, ale podle všeho i relativizace vědomostních autorit,“ vysvětluje.
Kromě toho plánuje navštívit své kolegy v Bostonu, na Yale a v Berkley. V plánu má i cestu do Calgary za americkou profesorkou a světoznámou mediální expertkou Mariou Bakardjievou.
University of California zase bude hostit doktorandku ekotoxikologie Zdenu Moosovou, která vyjíždí přes Fulbright-Masarykův program. „Kromě kvalitně sepsaného návrhu projektu, připraveného ve spolupráci s hostitelskou institucí, jsem musela doložit aktivity v občanském nebo veřejném životě. Pojetí tohoto stipendia s odkazem na hodnoty spojované s osobností T. G. Masaryka je mi velmi sympatické,“ vysvětluje Moosová.
Laboratoř profesora Bruce Blumberga, kterou se chystá navštívit, se zabývá takzvanou endokrinní a metabolickou disrupcí. Moosová ve svém projektu bude srovnávat účinky vybraných materiálů používaných do plastových hmot na metabolismus lipidů.
Fulbrightova komise pro vzdělávací výměny s USA slaví pětadvacet let své činnosti v Česku. Za uplynulé čtvrtstoletí vyjelo do USA téměř 900 českých studentů, vědců, vysokoškolských a středoškolských učitelů a přes 700 amerických kolegů pobývalo na českých vědeckých institucích. Od roku 1946, kdy byl Fulbrightův program založen, se výměnných programů zúčastnilo přes tři sta tisíc Fulbrighterů. Ročně se ve 155 zemích rozděluje zhruba osm tisíc stipendií.