Na slavnostní ceremonii, která se dnes uskutečnila v Refektáři Mendelova muzea MU, převzalo z rukou rektora Mikuláše Beka své jmenovací dekrety celkem 16 nově jmenovaných docentů, kteří se úspěšně habilitovali na Masarykově univerzitě. Podívejte se seznam honorovaných.
Jiří Gatěk
Docent Gatěk se habilitoval v oboru Chirurgie. Jeho habilitační práce s názvem „Resekční linie u konzervativních výkonů v chirurgické léčbě časného karcinomu prsu“ reaguje na potřeby plynoucí z proměn operační léčby karcinomu prsu v důsledku úspěšného mammárního screeningu. Gatěk působí ve zlínské nemocnici Atlas, kde je přednostou chirurgického oddělení.
Václav Finěk
Docent Finěk se habilitoval v oboru Aplikovaná matematika. Ve své habilitační práci autor odhaluje nové postupy v konstrukci dobře podmíněných waveletovských bází a některé jejich aplikace. Finěk působí na Katedře matematiky a didaktiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.
Pavel Čupr
Docent Čupr se habilitoval v oboru Ekotoxikologie. Patří k uznávaným odborníkům v oblasti expozice chemickým látkám, zkoumá vztahy mezi různými druhy expozicí a užití biomarkerů. Ve své habilitační práci se zaměřuje na otázku stanovení a hodnocení expozice chemickým látkám, a míře rizika, které z této expozice vyplývají. Čupr v současnosti působí v Centru pro výzkum toxických látek Přírodovědecké fakulty MU.
Klára Hilscherová
Docentka Hilscherová se habilitovala v oboru Ekotoxikologie. Ve své habilitační práci se autorka zabývá problematikou endokrinní disrupce a biodetekčními systémy měření endokrinně disruptivního potenciálu ve vodním prostředí. Její výzkumy testů in vitro a in vivo jsou odborníky z oboru ekotoxikologie považovány za zásadní, protože dokládají nedocenitelný význam uplatnění biologických testů v hodnocení ekotoxikologických rizik v globálním měřítku. Hilscherová v Centru pro výzkum toxických látek Přírodovědecké fakulty MU.
Petr Hasil
Docent Hasil se habilitoval v oboru Matematická analýza. Věnuje se oscilační teorii lineárních a pololineárních diferenciálních a diferenčních rovnic, a dále spektrální analýze diferenčních prostorů. Mimořádným přínosem práce docenta Hasila pro matematickou analýzu je stanovení kritické konstanty pro oscilaci některých pololineárních diferenciálních rovnic. Hasil působí na Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty MU a na Ústavu matematiky Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.
Kamil Láska
Docent Láska se habilitoval v oboru Fyzická geografie. Těžištěm jeho zájmu je oblast meteorologie a klimatologie. Ve své habilitační práci se věnoval tématu, které úzce souvisí se současnou globální změnou klimatu – zaměřil se na studium variability místního klimatu Antarktického poloostrova a centrální části souostroví Svalbard a studium dopadů této variability na biotickou a abiotickou složku přírodního prostředí. Láska působí na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Tomáš Kašparovský
Docent Kašparovský se habilitoval v oboru Biochemie. Jeho hlavním badatelským zájmem je studium obranných reakcí rostlin. Jeho habilitační práce je rozdělena do dvou částí, přičemž první z nich autor věnuje studiu interakcí patogenů s rostlinami a druhou zkoumání metabolismu fytoestrogenů u skotu. Kašparovský působí na Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Kamil Paruch
Docent Paruch se habilitoval v oboru Organická chemie. Specializuje se na výzkum v oblasti organické syntézy a medicinální chemie. Ve své habilitační práci se zaměřil na problematiku přípravy nových, specificky substituovaných heterocyklů a studium jejich biologické aktivity. Paruch v současnosti působí v Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU a na Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU.
Jana Pavlů
Docentka Pavlů se habilitovala v oboru Fyzikální chemie. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou ab initio výpočty elektronové struktury a vlastnosti kovových a intermetalických fází a jejich aplikace. Právě na využití ab initio výpočtů v praxi a termodynamické modelování studovaných systémů metodou CALPHAD se zaměřuje i ve své habilitační práci, která je kolegy z oboru vysoce ceněna pro jedinečnou erudici a také pro možný přenos získaných poznatků do praxe. Pavlů působí na Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a v Laboratoři syntézy a analýzy nanostruktur Středoevropského technologického institutu Ceitec.
Jana Schenková
Docentka Schenková se habilitovala v oboru Ekologie. Tematicky se zabývá výzkumem společenstev máloštětinatců ve vodním prostředí. Ve své habilitační práci shrnula dosavadní poznatky o biologii a ekologii vodních opaskovců, které doplnila o nová zjištění, například o životě máloštětinatců v prostředí prameništních slatinišť. Odborná veřejnost vyzdvihuje mimo jiné právě i ojedinělou volbu tématu, které bylo doposud nedostatečně prozkoumáno, přestože společenstvo opaskovců má mimořádný význam v hodnocení ekologického stavu povrchových vod. Docentka Schenková působí v Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU.
Daniel Drápala
Docent Drápala se habilitoval v oboru Etnologie. Věnuje se studiu tradičních forem obživy, sociálních vztahů a muzeí v přírodě. Ucelený pohled na základní formy maloobchodní směny přináší ve své habilitační práci, ve které se zaměřuje na období od 18. do první poloviny 20. století na území dnešní Moravy a Slezska. Docent Drápala působí na Ústavu evropské etnologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Lukáš Trantírek
Docent Trantírek se habilitoval v oboru Biomolekulární chemie. Zaměřuje se na základní vztahy mezi strukturou a reaktivitou polymerů, především na poli studia nukleových kyselin pomocí nukleární magnetické resonance a v současnosti se zabývá také studiem konformačního polymorfismu. Tato problematika byla také stěžejním tématem jeho habilitační práce, ve které autor sleduje roli polymorfismu v buněčných regulačních procesech. Trantírek v současné době působí v Centru strukturní biologie Středoevropského technologického institutu Ceitec. Je držitelem několika mezinárodních ocenění.
Ondřej Jakubec
Docent Jakubec se habilitoval v oboru Dějiny umění. Patří k předním znalcům raně novověkého výtvarného umění a kultury ve střední Evropě. Zaměřuje se především na problematiku uměleckého mecenátu a sběratelství, na funerální a sepulkrální umění a rezidenční architekturu 16. a počátku 17. století. Ve své habilitační práci "Slavné stavení posledních Rožmberků. Vila Kratochvíle a možnosti interpretace pozdně renesanční aristokratické rezidence" předkládá řadu důležitých otázek, při jejichž řešení podává originální výklad, který významně rozvíjí dosavadní znalosti nejen o architektuře 16. století, ale především o společnosti, která ji vytvořila a pro niž byla určena. Na Masarykově univerzitě působí Jakubec jako vedoucí Semináře dějin umění Filozofické fakulty MU.
Radka Svobodová Vařeková
Docentka Svobodová Vařeková se habilitovala v oboru Biomolekulární chemie. Ve své habilitační práci se věnovala studiu biomakromolekulárních strukturních částí a jejich aplikaci v řešení biologických a chemických otázek. Výzkum těchto částí přináší užitečné výsledky například pro pochopení vztahu mezi jejich strukturou a funkcí, nebo pro klasifikační účely. Vařeková působí v Národním centru pro výzkum biomolekul na Přírodovědecké fakultě a na Katedře informačních technologií Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě.
Zdeňka Nedomová
Docentka Nedomová se habilitovala v oboru Lingvistika konkrétních jazyků (slovanské jazyky). Studuje oblast synchronního stavu ruštiny, a tematicky se tak pohybuje na hranici lingvistiky, lexikologie, morfologie a stylistiky ruského jazyka. Ve své habilitační práci se věnuje rozboru a popisu ruského jazyka v současnosti, a to z hlediska tendence k analytismu a aglutinaci, rozebírá procesy a změny u konkrétních slovních druhů v ruštině. Nedomová působí jako odborná asistentka na Katedře slavistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.
Pavel Skopal
Docent Skopal se habilitoval v oboru Teorie a dějiny divadla, filmu a audiovizuální kultury. Jeho hlavním badatelským zájmem na poli audiovizuální kultury jsou dějiny filmové distribuce, jejich uvádění a recepce, problematika mezinárodních koprodukcí, státně monopolních kinematografií a dějiny lokální filmové kultury. Těmito tématy se zabývá také ve své habilitační práci „Filmová kultura severního trojúhelníku. Filmy, kina a diváci Československa, NDR a Polska 1945-1970.“, která obohacuje oblast filmové historie, ale také umožňuje širší chápání proměn kultury v zemích socialistického bloku. Skopal působí na Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty MU.