Propojit data z měření rozmrzající aktivní vrstvy permafrostu na ostrově Jamese Rosse, kde má antarktickou stanici Masarykova univerzita, s údaji, které na dalších dvou místech Antarktidy sbírali italští vědci, chce v příštích měsících Filip Hrbáček z Přírodovědecké fakulty MU.
Na svou práci letos získal stipendium od Scientific Committee on Antarctic Research (SCAR), organizace, která zaštiťuje výzkumné aktivity na nejjižnějším kontinentu. SCAR od roku 2002 podpoří každoročně okolo pěti mladých vědců. Jejím cílem je propojit odborníky a posílit mezinárodní spolupráci při výzkumu Antarktidy.
„Stipendium mi pokryje náklady na krátkodobý pobyt na Insubrijské univerzitě v italském Varese. Mým cílem je analyzovat vliv vegetace na teplotu půdy a mocnost aktivní vrstvy, tedy rozmrzající část permafrostu, v oblastech zahrnujících oceánské i kontinentální části Antarktidy. Mám data z ostrova Jamese Rosse, který je na pomezí oceánského a kontinentálního klimatu, a v Itálii pak získám údaje z dalších dvou klimaticky výrazně odlišných lokalit,“ uvedl Hrbáček, který působí na geografickém ústavu.
Permafrost je trvale zmrzlá půda, jejíž svrchní část ale každoročně rozmrzá. Tato takzvaná aktivní vrstva může být různě silná a Hrbáček už sedm let hledá faktory, které hloubku a teplotu rozmrzající půdy ovlivňují.
„Tématem jsem se začal zabývat už v bakalářské práci a nejdříve jsem se soustředil jen na problematiku vlhkosti aktivní vrstvy. V doktorské práci už jsem pracoval s komplexním pohledem a sledoval také teplotu, geologické faktory, meteorologické vlivy nebo právě působení vegetace,“ přiblížil výzkum geograf.
Mocnost aktivní vrstvy je na různých lokalitách rozdílná. „Například i na místech vzdálených od sebe jen desítky metrů se může tloušťka rozmrzající půdy lišit i o padesát centimetrů,“ uvedl Hrbáček.
Vědci už zjistili, že existuje vztah mezi hloubkou aktivní vrstvy a letními teplotami v Antarktidě. „Například během posledního desetiletí se oblast Antarktického poloostrova, kde je i vědecká stanice Masarykovy univerzity, ochlazovala a s tím se snižovala i mocnost rozmrzající vrstvy půdy. Loni, i když byla na ostrově zaznamenaná vůbec nejvyšší průměrná roční teplota vzduchu, byla díky teplotně průměrnému létu hloubka aktivní vrstvy na ostrově pouze na průměrných hodnotách,“ řekl výzkumník.
Nově by se chtěl zaměřit na vliv vegetace a také organických složek půdy. Ve spolupráci s kolegy z Německa chtějí sledovat například výskyt organického uhlíku a dalších prvků v aktivní vrstvě permafrostu.
Stipendium od antarktické komise má do června příštího roku. Má už za sebou první desetidenní pobyt v Itálii a plánuje další tři podobného rozsahu. Rozložení na kratší návštěvy využil i proto, že se letos chystá už počtvrté na expedici do Antarktidy. Rád by se také dostal na další studium do zahraničí a rozšířil svůj výzkum i do vysokohorských oblastí.