Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Beta testování často dělají lidé odlišní od budoucích uživatelů

Výzkum Fakulty informatiky MU ukázal, že testování softwaru se často provádí odtrženě od koncových zákazníků.

Věda a výzkum
26. března 2018
Martina Fojtů
CC-BY
Foto: CanStockPhoto
Beta testeři jsou častěji muži, spíš v mladším věku a technologicky zdatní, většinou se řadí mezi takzvané prvotní osvojitele technologických trendů. Ještě zásadnější je ale rozdíl v geografické příslušnosti.

Občas na to narazí každý uživatel počítačových programů: některý se mu zkrátka nedaří ovládat, jak by se mu líbilo, přijde mu neintuitivní nebo složitý. Na jeden z možných důvodů, proč to tak je, se zaměřil tým odborníků z Fakulty informatiky a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Může to být všechno tím, že budoucí produkty v první fázi testují lidé, kteří se liší od těch, kteří produkty nakonec používají.

Beta testování je důležitá součást vývoje dnes už skoro všech věcí nebo služeb. Jde jednoduše o část výroby, při níž se nově vznikající produkt zkouší na menším vzorku budoucích uživatelů, než je oficiálně vypuštěn do světa. Cílem je zjistit, jestli všechno funguje, produkt je pro uživatele dobře pochopitelný nebo ovladatelný a naplňuje očekávání výrobce i zákazníka.

Proto by dávalo smysl, aby produkt zkoušeli lidé, kteří ho nakonec budou používat. Překvapivě se to ale ne vždy děje. Aspoň podle zjištění informatiků z Centra bezpečnosti a aplikované kryptografie Fakulty informatiky MU (CRoCS), kteří na důležitou informaci přišli náhodou při jednom výzkumu pro výrobce bezpečnostního softwaru ESET.

„Porovnávali jsme skupinu 500 tisíc reálných uživatelů a 80 tisíc beta testerů. Vyšlo nám, že beta testeři jsou častěji muži, spíš v mladším věku a technologicky zdatní, většinou se řadí mezi takzvané prvotní osvojitele technologických trendů. Celkově ale nebyly rozdíly příliš velké,“ přiblížil Martin Ukrop, jeden z členů výzkumného týmu.

Podle jeho slov se však významně lišila geografická příslušnost obou skupin. Reální uživatelé ve výzkumném vzorku pocházeli nejčastěji ze Spojených států, Indie nebo Íránu. Lidé, kteří službu pomáhali vyvíjet, byli ale nejčastěji z Mexika, Brazílie a Indonésie. „Výsledky jsou v protikladu s realitou. V našem oboru všichni tak nějak předpokládají, že tyto skupiny jsou totožné, ale není to vždy pravda, což může mít na produkt velký vliv,“ upozornil Ukrop.

On a jeho kolegové napsali o výsledcích článek, který uveřejnil v oboru respektovaný časopis Communications of the ACM. „Máme z toho radost, protože to není časopis zaměřený čistě jen na bezpečnost informačních technologií, kde publikujeme standardně, ale má daleko širší čtenářskou základnu, do které patří právě i lidé z firem. Informace se tak dostane na správné místo, producenti se podle toho následně můžou zachovat,“ podotkl Ukrop a dodal, že zajímavé navíc je, že problematice se doteď nikdo vědecky příliš nevěnoval.

Komu se nechce číst celý odborný článek, může se na jeho shrnutí podívat ve videu, které autoři také vytvořili. Dávají v něm mimo jiné rady, jak si při beta testování počínat rozumněji, než se děje dosud.

Související články

  • Bioinformatika je nový obor pro budoucnost

    Spojení informatiky, biologie a chemie umožňuje porozumět fungování živé buňky i celého živého organismu. Studijní program zajišťují...

  • Den na MUNI se studentem fakulty informatiky

    Během studia na Masarykově univerzitě se můžete zapojit do různorodých činností. Své o tom ví student programování a vývoje aplikací na...

  • Informatik z MU hledá volné termíny na očkování

    Systém doktoranda z Fakulty informatiky MU Jána Jančára vyhledává a posílá informace o možnosti očkování na Slovensku. 

  • Do Googlu ho přijali hned po státnicích na MUNI

    Tři letní stáže zajistily Juraji Pančíkovi nástup ve společnosti Google hned po dokončení studia na Fakultě informatiky MU. Nic zvláštního...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku