Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Výzkum ukázal, proč mají mladí Evropané odstup od politiky

Vědci z osmi evropských univerzit včetně Muni se zabývali vztahem mladých dospělých k aktivnímu občanství.

Věda a výzkum
17. června 2018
Martina Fojtů
CC-BY
Data ukazují, že ačkoliv je část mladých lidí přesvědčená, že být ve vztahu k veřejnému a politickému dění aktivní je správné, dělají to jen málo. A když už, tak hlavně online.
Foto: CanStockPhoto
Jedním z faktorů, který u mladých snižuje chuť se aktivně podílet na veřejném dění, je strach ze sebevyjádření a nízká důvěra ve schopnost formulovat názor a obhájit si ho.

Jsou pasivní a o nic se nezajímají. Takovým předsudkům často čelí středoškoláci a mladí dospělí. Vědci z osmi evropských univerzit právě toto přesvědčení podrobili tříletému zkoumání.

Zjistili, že co se politických postojů a chování a obecně aktivního občanství týče, není mladým zase tolik co vyčítat. Mají to totiž těžké. Na to, jak být aktivním občanem, je prostředí příliš nechystá.

Osm evropských univerzit z osmi zemí, tři roky dotazníkových šetření a rozhovorů s učiteli, studenty i zástupci neziskových organizací. Tak nějak se sbírala data, která dávají obsáhlý pohled na současnou mladou generaci a to, jak se tvoří její společenské postoje.

„Všichni víme, že se do veřejného dění nikdy nebude zapojovat sto procent společnosti. Zároveň ale víme, že nejsme spokojení s tím, jak je to teď. Výzkumem jsme chtěli upozornit na strukturní bariéry, které brání větší participaci,“ sdělila Alena Macková z Fakulty sociálních studií MU, která reprezentovala českou část vědeckého týmu.

Tříletý projekt CATCH-EyoU financovaný z evropského programu Horizont 2020 zkoumal různé formy sociální a politické participace evropské mládeže ve věku od 16 do 26 let.

Hledaly se přitom faktory, které můžou vysvětlit, proč a jak se mládež rozhoduje podílet (nebo ne) na veřejném životě, a to se zvláštním zaměřením na aktivní občanství v Evropské unii. Výzkumníci se tak dívali na národní mládežnické politiky, mediální reprezentaci mladých lidí, vliv školy i aktivity lidí ve zmíněné věkové skupině.

Přečtěte si závěrečnou zprávu české části projektu

A navzdory tomu, že řada věcí je kulturně specifických (třeba postoj k demonstracím), některé faktory různé země spojovaly. „Napříč všemi zeměmi se zjistilo například to, že učitelé se s žáky skoro nebaví o Evropské unii. Tématu se vyhýbají, protože k němu sami mají negativní postoj nebo nemají vyjasněný názor a neví, jak ve škole látku podat,“ popsala Macková, podle níž se zjištění o ostychu a tápání učitelů dá v Česku vztáhnout na daleko širší spektrum otázek.

Online aktivity vedou

Mezi mladými dospělými i mezi adolescenty je jen velmi malý podíl těch, kteří se zapojují do institucionalizované politiky (podpora politiků či stran, jejich kontaktování, pomoc při kampani). Nemalý podíl se jich ale angažuje v oblasti témat sociálních (charita, dobrovolnictví) a také se zapojuje prostřednictvím internetu (zejména online sociálních sítí). Ti, kteří se zapojují do institucionalizovaných forem politiky, jsou také nejčastěji aktivní i v dalších oblastech – a obecně patří mezi ty nejaktivnější. Prakticky všichni politicky či občansky aktivní mladí lidé vytvářejí politické obsahy online, sdílí je nebo komentují. Právě online aktivita tak je jednou z nejrozšířenějších aktivit.

Občanské vzdělávání a politická témata se ve školách často neřeší, protože někteří pedagogové je vnímají jako politicky zabarvené a obecně politiku do škol tahat nechtějí. „Přitom občanským vzděláváním není myšleno to, že budou jezdit politici do škol. Žáci mají zkrátka dostat informace o základních procesech, díky kterým státy a veřejná správa fungují, aby se mohli sami zapojit a příslušné mechanismy využívat,“ zdůraznila Macková.

Z rozhovorů s žáky i učiteli ale mimo jiné vyplynulo také to, že například výuka základů společenských věd a orientace v aktuálním dění se pořád děje spíš formou přečtení aktuální zprávy z internetu. „Nepomáhá ani to, že témata spojená s občanstvím nemají prioritu u závěrečných zkoušek, takže bývají upozaďována,“ dodala výzkumnice.

Data, která s kolegy sesbírala, ukazují, že ačkoliv je část mladých lidí přesvědčená, že být ve vztahu k veřejnému a politickému dění aktivní je správné, dělají to jen málo. A když už, tak hlavně online – nejrozšířenější aktivitou v tomto ohledu bylo jak mezi adolescenty, tak mezi mladými dospělými sdílení politického obsahu na internetu. Věnovalo se tomu 47 procent adolescentů a 33 procent mladých dospělých ve výzkumném vzorku.

Dalším faktorem, který u mladých snižuje chuť se aktivně podílet na veřejném dění, je strach ze sebevyjádření a nízká důvěra ve schopnost formulovat názor a obhájit si ho. „Pocit, že ‚nás nikdo neposlouchá‘ a ‚náš názor nikoho nezajímá‘, který byl identifikován i v dalších zemích zahrnutých v projektu, může mít pro ochotu participovat negativní důsledky: jak ve škole, tak na národní i nadnárodní úrovni totiž bývá spojen s rezignací na snahu, s pasivitou, demotivací a odcizením,“ předpovídá výzkumná zpráva projektu.

Související články

  • Bez kvalitních médií není angažovaných občanů

    Alena Macková komentuje, proč je kvalitní informovanost zásadním předpokladem pro občanské aktivity.

  • Brno hostí Evropský parlament mladých. Hledá tu srdce kontinentu

    Akci dva roky chystali studenti Masarykovy univerzity. Tématem je aktivní občanství a evropské hodnoty.

  • Lidé v prvomájové blokádě byli vzdělaní Brňané se zaměstnáním

    Průzkum týkající se občanského aktivismu provedli mezi demonstrujícími odborníci z fakulty sociálních studií.

  • Evropská unie, její granty a projekty & MUNI

    Česká republika je již dvacet let členem Evropské unie (EU). A toto členství poskytuje i Masarykově univerzitě značné příležitosti pro růst...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku