Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Buňky spolu komunikují na větší vzdálenost, než se předpokládalo

Odborníci z Přírodovědecké fakulty MU publikovali dva objevy důležité pro pochopení embryonálního vývoje i vzniku některých chorob.

Věda a výzkum
12. května 2019
Ema Marušáková
CC-BY
Karol Kaiser z výzkumné skupiny Vítězslava Bryji studoval bílkovinu s názvem Wnt5A.
Foto: Jan Prokopius / CC-BY

Složitější organismy se skládají z mnoha typů buněk, které spolu musí komunikovat, aby plnily funkce, které mají. Využívají k tomu i takzvanou Wnt signální dráhu, s jejíž pomocí si vyměňují bílkoviny z rodiny Wnt. Dosud si vědci mysleli, že tyto bílkoviny působí jen na sousední buňky, ale odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity prokázali, že mohou účinkovat i na delší vzdálenost, a ovlivňovat tak, co se odehrává i na jiných místech v lidském těle.

Dotáhnout dva výzkumy, jejichž výsledky vyšly v prestižním časopise Nature Communications, pomohla nadace Neuron i interní granty Masarykovy univerzity.

Dva nedávno publikované objevy mohou mít dalekosáhlé důsledky pro pochopení mechanismů embryonálního vývoje a mechanismů vzniku a rozvoje chorob, jako je rakovina.

Jak se bílkovina uvolňuje do tělního oběhu 

Karol Kaiser z výzkumné skupiny Vítězslava Bryji studoval bílkovinu s názvem Wnt5A, která ovlivňuje například tvar buněk. Spolu s kolegy ze švédského Karolinska Institut, Akademie věd ČR a dalších institucí přišel na to, že tato bílkovina se umí vázat na takzvané lipoproteinové částice, které přenáší například cholesterol, a uvolnit se tak do tělního oběhu.

Tento proces vědci popsali v mozkomíšním moku, který je vytvářen částí mozku nazývanou choroidní plexus. Tento orgán v určité fázi vývoje organismu produkuje také bílkovinu Wnt5A, která se váže na lipoproteiny a díky přenosu na větší vzdálenost pak ovlivňuje vývoj mozečku. Výsledky výzkumu publikoval v dubnu časopis Nature Communications.

K dokončení výzkumu a publikaci ve významném časopisu dopomohl Kaiserovi také příspěvek z interní Grantové agentury Masarykovy univerzity (GAMU) a podpořil jej také Nadační fond Neuron grantem Neuron Impuls ve výši jeden milion korun. „Díky prostředkům od Neuronu jsme byli schopni identifikovat nový způsob transportu bioaktivních molekul z rodiny Wnt. Na tento zajímavý projekt jsme neměli grantové prostředky, a proto byla podpora formou Neuron Impulsu zásadní,“ uvedl Bryja.

Příjem signálu v cílové buňce

Není to jediný úspěch Bryjova týmu. Časopis Nature Communications před několika dny zveřejnil také výsledky studie, která se zabývala jiným aspektem Wnt signální dráhy, konkrétně příjmem signálu v cílové buňce. Za ten je zodpovědná bílkovina s názvem Dishevelled-3, kterou zkoumal Jakub Harnoš.

Tato bílkovina, která se nachází uvnitř buňky, je zodpovědná za přečtení informace, kterou buňka obdrží, pokud k ní doputuje některá z Wnt bíkovin. Vědci ale dosud nevěděli, jak se Dishevelled-3 aktivuje. Předpokládali, že za to mohou změny v její struktuře, které ale neuměli prostudovat.

Ve spolupráci s kolegy z Německa a dvou skupin z Přírodovědecké fakulty MU a institutu CEITEC MU proto vytvořili systém využívající metodu měření přenosu energie mezi molekulami za pomoci fluorescenčních značek. Výhodou je, že tyto značky jsou dostatečně malé, aby nenarušili funkci bílkoviny Dishevelled-3.

Díky metodě s názvem FRET, která původně sloužila jiným účelům, se jim podařilo zjistit, že studovaná bílkovina se vlivem aktivity enzymu s názvem kasein kináza 1 otevírá, přiblíží se tak k receptorům na povrchu buňky a může přebrat signál z přicházející Wnt bílkoviny. Také dotažení tohoto výzkumu jim umožnil grant od GAMU.

Související články

  • Jak se dostat ke špičkovým doktorandům ze zahraničí

    Skupina přírodovědců pod vedením Vítězslava Bryji našla posily díky programu ITN.

  • Porozumění buněčné komunikaci pomohlo výzkumu leukémie

    Vítězslav Bryja poslouchá, co si povídají buňky. Za svou práci převezme Cenu Předsedy Grantové agentury ČR.

  • Nadační fond Neuron udělil cenu vědcům z MU

    Nově předávanou Cenu Neuron za mimořádné propojení vědy a byznysu získali Vítězslav Bryja, Radoslav Trautmann a Kamil Paruch. Jejich...

  • Univerzitní spin-off se zaměří na vývoj nových léků proti rakovině

    Novou spin-off společnost CasInvent Pharma založila Masarykova univerzita spolu s investičním partnerem i&i Prague.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku