Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English
Pohled na základnu J. G. Mendela vybudovanou Masarykovou univerzitou na ostrově Jamese Rosse.
Foto: Jakub Ondruch

Do Antarktidy letos Masarykova univerzita vypraví dvě menší expedice

Obě vyrazí do konce ledna. Jedna na ostrov Jamese Rosse, druhá na Nelsonův ostrov.

Věda a výzkum
11. ledna 2020
Ema Marušáková
CC-BY

Sledování dopadů klimatické změny na antarktické ledovce, permafrost, jezera, vodní toky či půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny je hlavní náplní letošní vědecké expedice Masarykovy univerzity na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. Výprava, která bude mít devět členů, odjíždí z České republiky v pátek 17. ledna. Koncem ledna pak vyrazí další šestičlenná expedice na Nelsonův ostrov v souostroví Jižní Shetlandy, kde bude sbírat vzorky pro další výzkum.

Druhým rokem usiluje Masarykova univerzita o rozšíření antarktického výzkumného programu na Nelsonův ostrov, kde je provizorní stanice, která má v některé z příštích sezón projít generální rekonstrukcí.

Vědecké expedice na ostrov Jamese Rosse pořádá MUNI téměř patnáct let, kromě dlouhodobého sledování dopadů změn klimatu na jednotlivé složky životního prostředí čeká v tomto roce odborníky také práce na novém výzkumu. „V rámci spolupráce s Portugalským národním antarktickým programem budeme sledovat vazby mezi osídlením odledněných ploch různými mikroorganismy a rostlinami a ústupem ledovců, a to v řádech tisíciletí, ale i jednotlivých let. Tento výzkum se zaměřuje na celou oblast Antarktického poloostrova a my jej kompletně zajišťujeme na východním pobřeží,“ uvedl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Podobně jako v předchozích letech se vědci na stanici J. G. Mendela dostanou z Punta Arenas přes stanici Bernardo O’Higgins na Antarktickém poloostrově. „První část cesty absolvujeme na lodi chilského námořnictva a následně nás vrtulníky chilského letectva dopraví na základnu,“ dodal vedoucí letošní expedice Kamil Láska. Vzhledem k pozdějšímu vyplutí do Antarktidy je i návrat všech členů expedice plánován na druhou polovinu března.

Druhým rokem usiluje univerzita o rozšíření antarktického výzkumného programu na Nelsonův ostrov. Mezinárodním výprava pod vedením Pavla Kaplera tam letos vyrazí koncem ledna. Jejími členy budou tři dobrovolníci z Českého antarktického nadačního fondu, který vlastní tamní infrastrukturu, a dva portugalští vědci. Expedice se zaměří na výzkum místní bioty, na technické zajištění dlouhodobých monitoringů klimatu a sběr vzorků pro kolegy z různých výzkumných institucí. Součástí výpravy bude i údržba stávající provizorní stanice, která má v některé z příštích sezón projít generální rekonstrukcí.

Letošní expedice mají nižší počet účastníků než v minulých letech, příčinou je nevyjasněné financování Českého antarktického výzkumného programu. Obě expedice prozatím hradí Přírodovědecká fakulta MU a zároveň probíhají jednání s ministerstvem školství o optimálním zajištění dlouhodobého financování českých aktivit v Antarktidě. Kontinuální vědecká činnost je totiž podmínkou pro udržení konzultativního členství České republiky v systému Smlouvy o Antarktidě. Konzultativní statut má pouze 29 států světa, které mohou spolurozhodovat o tom, jaké aktivity je možné v Antarktidě v současnosti a v budoucnu vykonávat.

Související články

  • Do Antarktidy odlétá osmičlenná expedice, čeká ji karanténa v Chile

    Na stanici na ostrově Jamese Rosse vyrazí expedice Masarykovy univerzity začátkem ledna, pokud budou mít členové negativní testy na...

  • Vědci se vrátili z Antarktidy. Kvůli technice i koronaviru s měsíčním zpožděním

    Komplikovaný byl letošní návrat výzkumné expedice Masarykovy univerzity. Místo původně plánovaného návratu v druhé polovině března se...

  • Ministerstvo a přírodovědecká fakulta hledají možnosti financování antarktického programu

    Od příštího roku nebude výzkum v Antarktidě ani v Arktidě systematicky podporován ze zdrojů na velké výzkumné infrastruktury.

  • Daniel Nývlt se podělil o své zkušenosti s antarktickým výzkumem

    Téměř všude ledovce, minusové teploty a vítr, který na některých místech dosahuje rychlosti až 250 kilometrů v hodině. I tak se dá popsat...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku