Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English
David Pavliňák u přístroje ošetřujícího textilii pomocí plazmatu.
Foto: Jan Prokopius / CC-BY

Fyzici vylepšují vlastnosti nanovlákenných filtrů. Využijí se i v rouškách

Nové možnosti úpravy nanovláken pro filtraci vzduchu za pomoci plazmatu hledá tým fyziků z centra CEPLANT Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Věda a výzkum
19. května 2020
Ema Marušáková
CC-BY

Nanovlákna se při výrobě filtrů nanášejí na podkladovou tkaninu, ale v současnosti se kvůli zlepšení mechanických vlastností a lepšímu přilnutí k tomuto podkladu musí ještě laminovat. Právě tento krok chtějí vědci s využitím plazmatu obejít a na ověření této možnosti získali 760 tisíc korun od Technologické agentury ČR.

Filtrační schopnosti materiálu se při zatím potřebném laminování nepatrně snižují. Plazma by to mohla vyřešit, je ale třeba ověřit možnosti jejího nasazení v průmyslové výrobě.

V centru CEPLANT už v minulých týdnech vypomáhali kolegům z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU s výrobou nanovlákenných filtrů, které se po laminaci využívali do roušek vznikajících v rámci aktivity sijemerousky.cz pro lidi ze sociálních služeb. Na Masarykově univerzitě se připravilo asi jeden a půl kilometru materiálu, který vystačí na výrobu čtyřiceti až šedesáti tisíc vložných filtrů, díky nimž mají ručně šité roušky vyšší účinnost.

Právě filtrační schopnosti materiálu se ale při zatím potřebném laminování nepatrně snižují. „Rádi bychom zjistili, zda můžeme tento technologický krok nahradit procesem, při němž podkladovou tkaninu i samotná nanovlákna ošetříme plazmatem, které je generováno za atmosférického tlaku,“ přiblížil záměry studie, na kterou mají vědci vyčleněný jeden rok, řešitel projektu David Pavliňák. V laboratoři na malých množstvích nanovláken a filtrů už tento postup vyzkoušený mají, ale chtějí zjistit, zda je po technické i ekonomické stránce využitelný i pro průmyslovou výrobu.

Detail plazmatu ošetřujícího textílii. Teď je potřeba zjistit, zda je postup po technické i ekonomické stránce využitelný i pro průmyslovou výrobu.
Foto: Jan Prokopius / CC-BY

„Součástí projektu je také ověření toho, co s nanovlákennými filtry ošetřenými plazmatem udělá čas a běžné prostředí. Budeme tedy takto vyrobený materiál vystavovat různým podmínkám, jako je ultrafialové záření, vlhkost a podobně, abychom zjistili, zda se například po čase nezačnou nanovlákna z podkladové tkaniny uvolňovat nebo zda se nebude filtr rozpadat,“ doplnil Pavliňák.

V mimořádné výzvě Technologické agentury ČR zaměřené na takzvané Proof of Concept projekty, které mají ověřit, zda jsou postupy navržené vědci využitelné v praxi, uspěly celkem čtyři projekty z Masarykovy univerzity, které dohromady získaly podporu ve výši 4,1 milionu korun. Výzva byla vyhlášena v březnu a byla zaměřená přímo na projekty, které mají pomoci zamezit šíření nového koronaviru.

Související články

  • Vědci z Masarykovy univerzity vyvíjejí rychlejší testování na koronavirus

    Rozšířit možnosti a zjednodušit testování na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 chtějí odborníci z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy...

  • Jak vybrat vhodnou ochrannou masku? Antropologové vyvíjejí metodiku

    Vedle spolupráce na vývoji ochranného respirátoru pro děti připravují odborníci z Masarykovy univerzity i metodiku k výběru správné...

  • Přírodovědecká fakulta otevřela tři nové obory

    Nabízí vzdělání v oblasti nanotechnologií, laboratorní a měřící techniky a aplikované geologie.

  • MU přechází na bílý semafor, končí omezení počtu osob ve výuce

    Od pondělí 7. března mění univerzitní eskalační semafor barvu ze zelené na bílou. Pro provoz univerzity tak budou platit jen ta omezení...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku