Čerstvý absolvent Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity nastoupí od září do společné astronomické organizace evropských států, zaměřené na pozorování vesmíru z jižní polokoule.
Místo v prestižní organizaci získal Žák díky programu International Max-Planck Research School (IMPRS), kde uspěl v konkurenci asi 250 dalších studentů. Chce pokračovat ve výzkumu atmosfér u exoplanet. „Zaměříme se na studium atmosfér plynných horkých obrů, což jsou planety podobné Jupiteru či Saturnu, avšak blíže svojí mateřské hvězdě. Tudíž na nich panuje mnohem vyšší teplota. Během doktorského studia budu pod vedením Henriho Boffina, s nímž jsem před časem spolupracoval na své první vědecké publikaci“ uvedl Žák.
Ta mu vyšla před rokem a týkala se objevu sodíku v atmosférách dvou exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiných hvězd než je Slunce. Vědci se jejich studiu věnují proto, aby lépe pochopili formaci a fyzikální procesy na exoplanetách a díky tomu také na Zemi. Na publikaci pracoval mezinárodní tým a Žák byl díky ní také na stáži v ESO, kde se mu hodně líbilo. Úspěch v programu je pro něj splněným snem.
Projít programem, díky které se dostal do ESO, zvládl začátkem února. Na základě přihlášky jej vybrali k pohovoru, který s ním vedlo asi sedm lidí. „Měl jsem už zkušenosti a tedy i představu o tom, jak vypadá vědecká práce. To mi trochu pomohlo, ale na samotný pohovor se moc připravit nedá,“ řekl Žák a zdůraznil, že pro kvalitní vědeckou práci je důležité dobře zvládat školu. Teprve pak se člověk může věnovat výzkumným projektům. Za své výsledky také vděčí nepřetržité podpoře svých vedoucích v Česku. „Petr Kabáth a Marek Skarka mě vždy podporovali a jejich zájem a přístup ke studentům mi bude vzorem do budoucna.“
Hlavní sídlo ESO je v německém Garchingu u Mnichova, ale provozuje také několik observatoří ve vysokých nadmořských výškách v Chile. Žák bude pracovat převážně v Německu, ale rád by se podíval i na observatoře v Jižní Americe. „Už jsme podali žádost na pozorování přímo osmimetrovým dalekohledem na observatoři Paranal v Chile, ale kvůli pandemii koronaviru uvidíme, zda to vyjde,“ podotkl mladý astrofyzik.
Celosvětové omezení pohybu ho už na jaře „uvěznilo“ na Kanárských ostrovech, kde byl na Erasmu. Přestože nemohl přímo pozorovat na tamní observatoři na ostrově La Palma, nečekané prodloužení pobytu mu přišlo vhod. „Využil jsem dvouměsíční přísnou karanténu, kdy jsme nemohli ani vycházet z domu, k dokončení několika projektů. Dlouhodobě jsem sledoval například pulsující hvězdy nebo zajímavý binární systém, jehož pozorování chceme publikovat.“