Experimenty ukázaly, že kyselina acetylsalicylová a omega-3 mastné kyseliny můžou vylepšit léčbu parodontitidy, která trápí až devadesát procent dospělých pacientů. Zánětlivé onemocnění tkání, které drží zuby na svém místě, má asi v polovině případů závažnější průběh a asi deset procent pak vyžaduje chirurgický zákrok. Jak vylepšit léčbu závažných případů parodontitidy zkoumají odborníci ze Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity za pomoci odborníků z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství.
Parodontitida je chronický zánět závěsného aparátu zubů, tedy dásní i kosti, způsobený zubním plakem a nepřiměřenou reakcí organismu, který není schopný vypořádat se s infekcí. Vede k tomu, že začínají ustupovat dásně a kolem zubu se vytvářejí různé kapsy, ustupuje také kost, zuby se začínají viklat a mohou vypadnout. Špatnou reakci organismu na zánět způsobuje i nedostatek molekul, které se aktivně zapojují do léčby zánětů v těle – lipoxinů a resolvinů.
Tým výzkumníků pod dohledem přednostky stomatologické kliniky Lydie Izakovičové Hollé testoval na zvířatech a také vybraných pacientech, zda může podpořit vytváření těchto molekul za pomoci běžně dostupných látek, jako je kyselina acetylsalicylová a omega-3 mastné kyseliny, a najít tak nové možnosti léčby parodontitidy.
Experimentální postup cílí na ovlivnění zánětu, konkrétně na takzvanou granulační tkáň, která vzniká přirozeně při hojení jakékoliv rány, v níž nahrazuje tkáň původní. „Je to nástroj imunitního systému pro hojení, a pokud jde všechno dobře, po čase granulační tkáň zmizí a nahradí ji ta původní. Při chronickém zánětu se ale místo hojit nechce a při standardním chirurgickém ošetření se proto granulační tkáň z dásně odstraňuje. My ji naopak zachováváme, jen se v ní snažíme vyvolat hojivé procesy právě za pomoci kyselin,“ přiblížil výzkum jeden z jeho autorů, stomatolog Filip Hromčík, který se kromě práce na stomatologické klinice svatoannenské nemocnice věnuje ještě doktorskému studiu na Lékařské fakultě MU.
Granulační tkáň se lékaři při experimentální léčbě snaží o tyto látky obohatit tak, že ji při zákroku vyjmou z místa zánětu, ponoří ji postupně na několik minut do roztoku kyseliny acetylsalicylové a omega-3 mastných kyselin a pak ji zase vloží zpět do ošetřeného místa. „Testovali jsme, zda přítomnost takto obohacené granulační tkáně zlepší nebo zhorší hojení zánětu, a protože jsou výsledky pozitivní, budeme dál pokračovat ve vylepšování tohoto postupu,“ podotkl Hromčík.
Nejdříve si vědci na králičím modelu s uměle navozenou parodontitidou ověřili, že jejich postup není horší než standardní chirurgická léčba. Pak zahájili experimentální léčbu u vybraných pacientů, kteří už měli výrazný úbytek kosti kolem zubů. Ošetřili devatenáct lidí a u každého z nich provedli jak standardní zákrok, tak i nový typ ošetření.
„Zjistili jsme, že postup s obohacením granulační tkáně vede proti standardnímu ošetření k získání asi jedno milimetru zdravé tkáně navíc, což je statisticky významné zlepšení hojení. Defekty způsobené zánětem totiž dosahují obvykle pěti až deseti milimetrů,“ uvedl stomatolog.
Experimentální zákrok funguje lépe u hlubokých ran, tedy při velmi pokročilé nemoci. Tým bude novou možnost léčby parodontitidy zkoumat dál. „Budeme vylepšovat techniku a také zkoušet jiné koncentrace látek, abychom metodu zdokonalili. Jde totiž o velmi jednoduchý, snadno proveditelný a také levný způsob regenerace poškozených tkání, který by v budoucnu mohl být využitelný i pro léčbu jiných chronických zánětů jako revmatoidní artritida nebo ateroskleróza,“ dodal Hromčík.