Díky projektu vzniknou i nové učebnice

Seriál: Evropské projekty na MU
Zájemci o japanistiku mají možnost studovat tento obor na Masarykově univerzitě už druhým rokem. Do svého druhého semestru vstupují momentálně i posluchači oboru kulturní studia Číny. Studovat kulturu a jazyk zemí, které jsou od České republiky tak vzdálené, je však někdy mnohem těžší než v případě zemí sousedních. K dispozici není tolik učebních materiálů ani pedagogů.

S vylepšením obojího by měl na filozofické fakultě pomoct evropský projekt s názvem Inovace oboru religionistika se zaměřením na kulturu Číny a Japonska. Posluchači budou díky němu moct brzy využívat například nové učebnice. „Ve spolupráci s naším partnerem, Katedrou asijských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci, chystáme dvoudílnou učebnici čínštiny pro nesinology,“ přibližuje manažerka pro koordinaci a správu projektů Táňa Dluhošová. Ačkoliv neplatí, že by posluchači neměli z čeho jazyk studovat, nové materiály by jim měly s osvojením nových informací výrazně pomoct. „Pokud za sebou student už nemá nějaké jazykové vzdělání, tak jsou pro něj současné učebnice často nesrozumitelné. Jejich čtenář zkrátka nerozumí tomu, co po něm knihy chtějí,“ vysvětluje Dluhošová a dodává, že to by se s novými učebními materiály už stávat nemělo.

Nejkomplexnější výuka bude v Brně
Další pomůcku v poznávání exotických kultur a jejich náboženství představují antologie textů, které se vážou k náboženstvím Číny a Japonska, a sborníky studií. „Naši studenti často nemají možnost zajít si do knihovny a udělat si sami obrázek o tom, co potřebují a co ne. Knihy v knihovně prostě nenajdou. Nově vznikající materiály by je však měly navést a vysvětlit jim hlavní principy zkoumání a jak přistupovat k literatuře,“ podotýká manažerka projektu.
Studenti se ovšem nebudou orientovat jen podle nich. Pomůžou jim také do výuky nově zařazené jazykové bloky a odborné kurzy, které budou vyučovat čeští i zahraniční odborníci. „Dnes žádné religionistické pracoviště v České republice nenabízí ucelenou výuku v oblasti náboženství a kultur Dálného východu. Religionistika nebo náboženství se nejsystematičtěji učily právě tady v Brně,“ konstatuje Táňa Dluhošová, ale dodává, že ani přístup vyznávaný na filozofické fakultě ještě nebyl zcela komplexní. „Chyběly především kurzy zaměřené na Dálný východ. Díky projektu se však odborníci mohou právě v Brně sejít a poskytnout studentům celistvý vhled do problematiky.“
Nové kurzy se zaměřují například na moderní náboženskou situaci v Číně a Japonsku. Bude se mluvit i o mahájánovém buddhismu nebo o tom, jak se v životě současné Číny projevuje konfucianismus. Tvůrci harmonogramu mysleli i na vyučování jazyků, které zahrnuje klasickou a moderní čínštinu a japonštinu.

Kurzy ocení i historici či politologové
Hodiny zaměřené na kulturu, jazyk a náboženství Číny a Japonska navštěvuje na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity kolem 150 posluchačů. Ty z velké části láká neobvyklost oboru, která jim v budoucnu může pomoct uplatnit se na trhu práce. „Často však přijdou s tím, že od studia očekávají něco jiného, než s čím se potkají ve skutečnosti. O těchto vzdálených zemích v České republice ještě pořád existuje řada mýtů,“ líčí manažerka. Jaké jsou ty nejčastější? Lidé by se dle svého přesvědčení dali rozdělit na sinoromantiky a sinoskeptiky. „Jedni vidí země Dálného východu jako země zaslíbené, kde se jen medituje a pije čaj. Druzí jejich obyvatele odsuzují a berou je jen jako trhovce,“ popisuje Dluhošová a zdůrazňuje, že pravdě se neblíží ani jedno. Také tyto mylné představy by však nově modifikovaná výuka měla pomáhat vyvracet. A to nejen u studentů religionistiky. Přednáškové bloky mohou navštěvovat i posluchači příbuzných oborů, jako jsou třeba historie, filozofie nebo politologie.

Projekty jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky – Operační program Vzdě­lávání pro konkurenceschopnost – investice do rozvoje vzdělávání.