Klíčovým aktérem objevu je tzv. chromatin – komplex DNA a bílkovin. Jeho hlavní funkcí je zmenšovat objem až několikametrového vlákna DNA, nositelky genetické informace, do prostoru o velikosti několika mikrometrů v jádře buněk. Nebo spíše mělo se za to, že je to jeho hlavní funkce. Výzkumy posledních desetiletí ukázaly, že má na starosti také vypínání a zapínání různých genů třeba během adaptace na vnější prostředí nebo při vývoji jedince.
Doktorandka Iva Mozgová otevřela cestu k novému objevu svým výzkumem mutantních rostlin. Foto: David Povolný.
Na mechanismus se vědcům podařilo narazit díky pozorování několika generací zmutované rostliny druhu Arabidopsis thaliana. Jde přitom o mutantní rostlinu, která byla již mnohokrát studována. Výzkumníky po celém světě ale dříve zajímal jen okamžitý efekt mutace a nenapadlo je sledovat, co se děje s následnými generacemi mutantních potomků. Brněnští vědci tak díky své pečlivosti objevili nejen nový genetický mechanismus, ale našli i ideální modelový systém, na kterém se dá studovat stabilita či nestabilita genetické informace uložené v DNA. „Je to první rostlinný model a vůbec první vyšší organismus, na kterém by se dal tento typ nestability genomu studovat,“ doplnila Iva Mozgová, doktorská studentka, která je hlavní autorkou objevu.
Využití v praxi?
Poznatek může být využitelný nejen pro oblast rostlinné říše, ale i pro člověka. Že byl mechanismus odhalený na rostlině, přitom nemusí při přenosu poznatků vůbec vadit. Díky tomu, že se jedná o mechanismy, které se utvářely na samém počátku evoluce organismů, jsou velmi pravděpodobně univerzální. Dá se tedy očekávat, že objev by mohl být v budoucnu využitelný nejen při vývoji stabilních, a tedy bezpečných geneticky modifikovaných organismů, ale uplatnění by mohl najít i v medicíně při prevenci a léčbě nemocí souvisejících s nestabilitou genomu nebo k potlačení či zpomalení procesů stárnutí.