Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Cesta k účinnější léčbě nádorů prsu a vaječníků

Závěry výzkumu oprav DNA prezentoval student přírodovědecké fakulty v prestižním časopisu Science.

Věda a výzkum
23. března 2013
Ema Marušáková
Michal Zimmermann při své stáži na Rockefellerově univerzitě v New Yorku.
Foto: archiv Michala Zimmermanna

DNA se u nádorů prsu a vaječníků často opraví špatně, buňky uhynou a nádor ustoupí.K účinnější léčbě dědičných nádorů prsu a vaječníků může vést objev studenta Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Michala Zimmermanna. Při své stáži na Rockefellerově univerzitě v New Yorku totiž objevil nový genetický faktor, který rozhoduje o způsobu opravy poškozené DNA v buňkách.

Jedním z možných poškození DNA, která je nositelkou genetické informace, je takzvaný dvouřetězcový zlom, při němž se oba řetězce šroubovice deoxyribonukleové kyseliny přeruší. Toho využívají i některé léky proti rakovině, které tímto způsobem poškodí buňky nádoru. DNA se u nádorů prsu a vaječníků často opraví špatně, buňky uhynou a nádor ustoupí.

Podle studie Zimmermanna a jeho kolegů otištěné v prestižním časopisu Science se ale může v DNA objevit mutace genu nazývaného Rif1, která způsobí, že oprava bude úspěšná a nádor je pak vůči léčbě odolný. „Z výsledků výzkumu vyplývá, že sledování mutací tohoto specifického genu v dědičných nádorech prsu a vaječníků by mohli lékaři v budoucnu využít pro volbu takové léčebné terapie, která bude s tímto typem rakoviny bojovat účinněji," uvedl.

Zdůraznil však, že mechanismus, který ovlivňuje způsob opravy DNA, zkoumali vědci na geneticky upravených buněčných liniích myší a ne u nádorových buněk. Možnost, že jeho objev pomůže při léčbě rakoviny, se tedy musí ještě ověřit.

Možnost, že objev pomůže při léčbě rakoviny, se musí ještě ověřit.Michal Zimmermann chce však i nadále zkoumat mechanismy oprav poškození genetické informace. „Teď bychom především rádi věděli, s jakými dalšími geny a proteiny Rif1 na tomto procesu spolupracuje," dodal mladý vědec.

Zimmermann pracuje v Laboratory for Cell Biology and Genetics Rockefellerovy univerzity, kterou vede profesorka Titia de Lange, už třetím rokem. Na stáž do New Yorku se dostal díky spolupráci americké univerzity a laboratoře molekulárních komplexů chromatinu v Ceitecu Masarykovy univerzity.

„S Rockefellerovou univerzitou dlouhodobě spolupracujeme na výzkumu takzvaných telomer, tedy koncových částí chromozomu, které zabraňují ztrátě genetické informace," uvedl pracovník laboratoře Ctirad Hofr, který v Brně vede Zimmermannovu doktorskou práci.

Související články

  • Nastupující generace vědců se ve světě neztratí

    Vladimír Sklenář vede v Ceitecu výzkumný program zaměřený na strukturní biologii.

  • Původně chtěl být učitelem, stal se z něj nadějný rostlinný genetik

    Petr Fajkus jde ve stopách svého otce Jiřího a ještě na doktorátu se mu povedl přelomový objev v oblasti rostlinných telomer.

  • Odborníci z Muni popsali funkci klíčové molekuly pro léčbu leukémií

    Tým výzkumníků a lékařů pod vedením Marka Mráze otevřel nové možnosti terapie rakoviny.

  • Tři studenti Muni získali Cenu Wernera von Siemense

    Obsadili 1. a 2. místo za nejlepší diplomovou práci. Na univerzitu putuje také ocenění za překonání překážek.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku