Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Mendel Lectures hostily britského výzkumníka

Mendel Lectures hostily britského výzkumíka Simona Boultona, který studuje mechanismy oprav DNA.

Věda a výzkum
9. května 2013
Ema Marušáková
Dr. Simon Boulton.
Foto: Martina Fojtů

Chyby v opravě poškozené DNA mohou vyvolat rakovinu.Doktor Simon Boulton se věnuje v rámci Cancer Research UK výzkumu oprav DNA. V minulém týdnu přijal pozvání a v rámci série odborných přednášek Mendel Lectures v Mendlově muzeu přednášel na téma stability genomu.

„DNA jak nositelka genetické informace, není zcela stabilní. Má v sobě zabudované prvky nestálosti proto, aby se mohla měnit a přizpůsobovat vnějším podmínkám. Některé změny v DNA však mohou vést k mutacím, které vyvolají vznik a růst rakovinných buněk,“ uvedl Boulton, který už zhruba dvacet let studuje způsoby, jak se poškozená dvoušroubovice opravuje.

„Zajímám se především o opravy takzvaných dvojitých zlomů, tedy případů, kdy jsou poškozena obě vlákna deoxyribonukleové kyseliny. Jak buňka zjistí tuto chybu, které proteiny spolupracují s DNA na její opravě a jak samotná oprava probíhá,“ přiblížil svou práci Boulton. Studuje mechanismy oprav DNA a jejich regulaci i v návaznosti na životní cyklus buněk.

V laboratoři, kterou na London Research Institute vede, se výzkumníci věnují opravám poškození DNA v různých kontextech a na různých organizmech. Zabývají se tímto tématem v souvislosti s rakovinou i v souvislosti s imunitním systémem a ve výzkumu využívají mimo jiné kvasinky, červy C. elegans neboli háďátko obecné či myši. „Některá ze zjištění pak ověřujeme na lidských buňkách,“ uvedl Boulton.

Jeho tým mimo jiné prokázal podobnost mezi geny a proteiny používanými k opravě poškozené DNA právě u červů C. elegans a lidí. Studium základních mechanizmů opravy poškozené DNA přispívá k pochopení toho, jak chyby v tomto složitém systému mohou vést ke vzniku rakoviny.

Související články

  • Vědci dokáží odhalit nádor dřív, než je vidět

    Odborníci z lékařské fakulty patentovali metodu, která s pomocí analýzy DNA dokáže předpovědět návrat nádoru.

  • Do vývoje onkologických léčiv z MUNI se zapojila farmaceutická firma

    Léky na rakovinu na základě know-how z Masarykovy univerzity budou vyvíjet společnosti Artios a Merck.

  • Od umělé DNA k hledání života mimo Zeměkouli

    Chemik Steven Benner se snaží vytvářet zcela nové základní prvky a z nich pak umělou DNA s odlišnou strukturou než má ta lidská.

  • V časopise Nature už před maturitou

    Devatenáctiletá Karina Zadorozhny ještě ani nestuduje na vysoké škole a už je spoluautorkou publikace ve vědeckém časopise Nature.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku