Rolí mikroRNA u nádorů tlustého střeva a konečníku se zabývá doktoranda přírodovědecké fakulty Petra Faltejsková. Význam její práce ocenila v minulém týdnu mezinárodní vědecká rada v prvním ročníku soutěže CEITEC PhD Competition, kterého se účastnilo 21 lidí, tři doktorandi z každého ze sedmi výzkumných programů institutu Středoevropského technologického institutu (Ceitec).
Studentka biochemie, která působí ve výzkumné skupině Molekulární onkologie solidních nádorů, ve své prezentaci představila, jakou roli hrají mikroRNA při regulaci genové exprese, tedy při procesu, v němž se v genu uložené informace převádějí do konkrétních buněčných struktur či funkcí.
Studie prokázaly, že tento proces probíhá jinak u zdravé střevní sliznice a u nádorové tkáně. „Předpokládáme tedy, že ať už přímo mikroRNA, nebo proteiny, jejichž vznik je prostřednictvím těchto molekul ovlivňován, budou použitelné pro včasnou diagnostiku a přesnější klasifikaci onemocnění a rovněž přispějí k větší individualizaci léčby, a tím pádem i k lepším výsledkům u pacientů se zhoubnými nádory tlustého střeva a konečníku,“ uvedla Faltejsková.
Doplnila, že tato nádorová onemocnění patří mezi nejčastější a jsou také obecně jednou z hlavních příčin úmrtí. „Výskyt kolorektálního karcinomu nemá klesající tendenci a vyléčit se podaří jen 35 až 40 procent nemocných. Hlavním důvodem je neschopnost současných diagnostických kritérií umožnit vytvoření individuálního léčebného plánu.“
Studentka analytické chemie na přírodovědecké fakultě Tomalová představila hodnotitelům výsledky vývoje nového přístupu pro analýzu metaloproteinů.
„Metaloproteiny mohou znít jako něco exotického, ale odhaduje se, že až třetina bílkovin obsahuje kovy ve své struktuře, nebo je schopna je vázat. A tyto kovy mohou mít klíčový vliv na fungování bílkovin. Náš přístup spočívá v rozdělení směsi metaloproteinů v kapiláře o průměru několika desítek mikrometrů. Na vhodný plastový terčík pokrytý zlatou vrstvičkou nanášíme frakce této separace a pomocí citlivých analytických metod, především hmotnostní spektrometrie, zjišťujeme co nejvíc informací o přítomných kovech a bílkovinách. Je zajímavé sledovat, kolik informací lze získat z několika nanolitrů vzorku,“ popsala práci týmu doktorandka.
Budoucností se ve své práci zabývá fyzik Petr Klenovský. Do soutěže šel s tématem takzvaných kvantových teček. „Jsou to jen několik nanometrů velké ostrůvky určitého typu materiálu umístěné v materiálu jiném. Mají odlišnou elektronovou strukturu než jejich okolí. V důsledku toho mají v určitém směru vlastnosti podobné atomům či molekulám v přírodě, jejich charakteristiky ale můžeme ovládat,“ vysvětlil podstatu kvantových teček doktorand, který pracuje ve skupině zabývající se funkčními vlastnostmi nanostruktur.
Z jednoho typu kvantových teček by teoreticky mohla vzniknout tzv. kvantová molekula, která by mohla sloužit jako brána v kvantovém počítači. „Je to zařízení, o němž se dlouhodobě spekuluje, že může mít výrazně vyšší výkon než dnešní superpočítače. Dodnes ale kvantový počítač nevznikl a je možné, že to tak zůstane,“ zdůraznil Klenovský.
Soutěž vznikla na doporučení Mezinárodní vědecké rady Ceitecu a jejím cílem je představit a ocenit nejlepší doktorandské studenty výzkumných programů institutu.