Původně to byla jen příruční sbírka katedry mikrobiologie, v roce 1964 byla ale oficiálně ustavena jako Československá sbírka mikroorganismů. Letos tak slaví už 50 let. V lednu navíc zažila další přelomovou událost – stěhování do bohunického kampusu.
„Podobné sbírky se často nepřemisťují, takže jsme se ani neměli kde inspirovat. Nakonec bylo stěhování bezproblémové, sbírku jsme za pomoci speciálních svozových aut na infekční materiál přesunuli během necelých dvou dnů,“ uvedl výzkumný pracovník sbírky Pavel Švec.
Pracovníci sbírky přitom museli přemístit tisíce mikrobiálních kmenů. „Každou kulturu máme zabezpečenou trojím způsobem konzervace a v každé zkumavce je až sto milionů bakterií v jednom mililitru kryokonzervačního roztoku,“ přiblížil už dříve počty uchovávaných organismů vedoucí sbírky Ivo Sedláček.
V současnosti již Česká sbírka mikroorganismů má na 3 400 bakteriálních kmenů, zhruba 800 kmenů vláknitých hub i několik desítek kmenů kvasinek a bakteriofágů. Je to veřejná servisní sbírka a slouží především jako genobanka. Nejstarší kultury, které mikrobiologové uchovávají, byly izolované před více než sto lety.
„Dříve se udržovaly tak, že se stále pěstovaly v agaru, tedy živném médiu. Později se začaly vakuově vysušovat a uchovávat se v podobě tak zvaných lyofilizátů. Kromě toho máme mikroorganismy také v hlubokomrazicích boxech, kde je teplota minus 70 stupňů Celsia, a v tekutém dusíku, který má téměř minus 200 stupňů,“ popsal sbírku Sedláček.
Česká sbírka mikroorganismů patří v Evropě k nadprůměrně velkým. Ne každá země veřejnou sbírku bakterií má, a tak referenční kultury z Brna putují nejen do českých laboratoří, ale také na Slovensko nebo do Rakouska.
Používají se jako srovnávací materiál například při kontrole kvality vody, potravin nebo testování vzorků v nemocnicích a zdravotnických zařízeních a samozřejmě také pro výzkum a výuku. „Ročně rozešleme zhruba tisíc zásilek, které obsahují i desítky kultur,“ uvedl Sedláček.
Švec doplnil, že i když už jsou v kampusu vzorky v podobě lyofilizátů a hlubokozamražené mikroorganismy, část sbírky uložená v tekutém dusíku zatím zůstala na původním pracovišti. „Zatím nám v nových prostorách chybí zásobník na tekutý dusík, který musíme doplňovat, aby se mikroorganismy v něm uložené neznehodnotily,“ řekl Švec.
V brněnské sbírce nejsou ty nejnebezpečnější mikroorganismy, velmi nebezpečné bakterie ale ano. Jde například o bakterie rodu Clostridium, které produkují smrtelné toxiny, dále původce meningitid či streptokoky způsobující rozpad tkání.
Sbírka má také unikátní postavení v bývalém bloku socialistických zemí. Jako jediná může přijímat k uložení bakterie, plísně a kvasinky, které jsou součástí přihlášky patentů. Takové mikroorganismy se využívají například v potravinářském průmyslu. Co přesně z patentovaných kultur v Brně je, se však lidé nedozvědí. Chrání je obchodní tajemství.
Sbírka se přestěhovala do nových pavilonů v kampusu určených pro Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie (Ceseb). „Máme nyní větší prostory a laboratoře oddělené za takzvanou hygienickou smyčkou, což umožňuje bezpečnější práci s mikroorganismy,“ poznamenal Švec. Víc místa je potřeba mimo jiné kvůli rozšiřování sbírky, která se každoročně rozroste o desítky až stovky buď nově objevených mikroorganismů, nebo takových, které získá z jiných sbírek.