Otevření nových pavilonů centra excelentní vědy Ceitec MU se blíží. V pátek 12. září přijede na slavnostní zahájení provozu do kampusu Masarykovy univerzity jako hlavní řečník jeden z předních světových odborníků na molekulární medicínu Olli Kallioniemi. Ředitel FIMM (Institute for Molecular Medicine Finland) na Helsinské univerzitě má se svými 298 publikacemi a 30 tisíci citacemi H-index 84. Jaký je jeho pohled na Ceitec?
Ceitec patří mezi nejslibnější vědecká centra v Česku. Myslíte, že má taková instituce ve střední Evropě šanci soutěžit se zavedenými institucemi na „Západě“. Třeba právě s FIMM?
Ceitec se nachází v srdci Evropy, takže si myslím, že umístění není problém, je to spíš výhoda. Navíc v dnešní době má geografická poloha takového centra menší dopad než dříve. Svět je globalizovaný a internet, Skype a email nás vědecky spojují 24 hodin sedm dní v týdnu. Technologie a přístupy k vědeckým poznatkům jsou všude stejné.
Otázka je, jak těchto možností využít. Důležité je, aby byla instituce otevřená najímání lidí z mezinárodního prostředí, aby se globálně propojovala a snažila se dosáhnout vědecké excelence a zároveň (aspoň v nějakých oblastech) relevance pro společnost. Očividně je potřeba dosáhnout kritického množství, v některých oblastech na unikátní úrovni, například se zaměřením na multidisciplinaritu. Je zásadní mít dostatek zdrojů a financí. Špičková věda je pořád dražší a dražší. Z toho, co vím, má Ceitec do začátku všeho dostatek. Například už teď je mnohem větší než FIMM. Zdá se mi, že síla Ceitecu bude v mezioborové spolupráci spojující biologii, medicínu a nano- a materiálové vědy.
Existuje mezi Ceitecem a FIMM nějaké spolupráce?
Ceitec a FIMM jsou součástí panevropské společnosti excelence EU-Life, která spojuje špičkové instituce zaměřené na vědy o živé přírodě. EU-Life je skvělý způsob jako porovnávat nejlepší postupy vybudované v průběhu let na excelentních vědeckých institucích jako je NKI, VIB, CeMM, FMI a tak dále.
V současnosti nemáme bilaterální spolupráci mezi FIMM a Ceitecem, ale znám ředitele Markuse Dettenhofera dobře z našich jednání na evropské úrovni. Těším se na diskuse o rozvíjení společných výzkumných témat.
Jste v kontaktu s českými vědci?
S příliš mnoha na to, abych je zevrubně vyjmenoval. Někteří z nich jsou spojené s evropskou výzkumnou infrastrukturou, to je třeba Petr Bartůněk z EU-opensceen nebo Marián Hajdúch z EATRIS. Znám také řadu slavných českých vědců, kteří se vystěhovali a se kterými jsem měl tu čest spolupracovat, jako je Jiří Bártek nebo Jiří Lukáš (absolvent z Brna), který je teď Kodani v Dánsku.
Co byste poradil mladému vědci, který by chtěl dosáhnout podobného úspěchu jako vy?
Najděte si svoji oblast, buďte připravení jít mimo svou komfortní zónu do mezioborové spolupráce a do nových oblastí, buďte proaktivní a rozvíjejte místní, národní i mezinárodní síť kontaktů. Mezinárodní mobilita je klíč k tomu vytvořit si svou vlastní.