Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Zbavte se mýtů o kmenových buňkách

Projekt EuroStemCell pomáhá informovat veřejnost o kmenových buňkách. Připojila se i Masarykova univerzita.

Věda a výzkum
25. listopadu 2014
Ema Marušáková
Ukázka z komiksu z projektu EuroStemCell.
Obrázek: eurostemcell.com

Projekt poskytuje nezávislé a spolehlivé informace odborníkům i laikům.

Kmenové buňky a jejich možné využití v léčbě všemožných závažných chorob nebo ve vývoji léků, jsou velkým tématem posledních let. Co o nich ale opravdu víme a dají se v současnosti už využít?

Najít na tyto otázky důvěryhodné odpovědi nemusí být jednoduché. Už čtyři roky s tím všem lidem, kteří se o význam, výzkum a využití kmenových buněk zajímají, pomáhá konsorcium EuroStemCell a jeho popularizační web. Projekt poskytuje nezávislé a spolehlivé informace odborníkům i laikům a nově se do něj zapojila také Masarykova univerzita.

„Je to velmi prestižní věc být přizván do konsorcia nejlepších týmů světa. Navíc cítíme povinnost co nejlépe překládat naši vědu veřejnosti a EuroStemCell je v tom naprosto profesionální,“ uvedl prorektor MU pro výzkum Petr Dvořák, který se na výzkumu kmenových buněk dlouhodobě podílí a univerzitu v konsorciu reprezentuje.

Na webu najdou informace zájemci ze všech věkových kategorií. Zatím jsou přístupné v šesti evropských jazycích. I když mezi ně ještě nepatří čeština, tak například komiks o kmenových buňkách je v českém překladu k dispozici už nyní.

Petr Dvořák je přednostou Biologického ústavu Lékařské fakulty MU, kde jeden z týmů loni publikoval významný objev. Pod vedením Yuh-Man Wadeley zjistil, že míra aktivity jednoho enzymu rozhoduje o tom, zda se z embryonální kmenové buňky vyvine specializovaná buňka nervová nebo buňka jiných tkání, třeba jater.

Není to však jediná skupina, která se na Masarykově univerzitě věnuje výzkumu lidských kmenových buněk. Významné objevy publikovala například skupina Vladimíra Rotrekla z téhož ústavu, vědci z ústavu histologie a embryologie nebo z ústavu experimentální biologie. Výzkum kmenových buněk tak z Masarykovy univerzity proráží do světa.

Odborníci z biologického ústavu například nedávno upozornili na nechtěné změny kmenových buněk, které jsou dlouhodobě kultivované v laboratořích, a jejich objev patří také mezi průlomové práce v oboru. Tým z ústavu histologie a embryologie pod vedením Aleše Hampla zase bádá v oblasti tzv. tkáňového inženýrství a pokouší se s pomocí kmenových buněk vyrobit funkční části orgánů.

Související články

  • Zlatí medailisté Petr Dvořák a Ivan Rektor

    Zlatou medaili Masarykovy univerzity získali za celoživotní přínos pro pedagogickou a vědecko-výzkumnou činnost a rozvoj univerzity.

  • Na průlom ve využití kmenových buněk stále čekáme

    Svět v roce 2006 očekával, že se brzy změní tvář regenerativní medicíny. Tak jednoduché to ale nebude.

  • Mozek nebo játra? Určí to enzym

    Zda se z kmenové buňky vytvoří neurony nebo buňky měkkých tkání závisí na jediném enzymu.

  • Vědci odhalili, jak vznikají nervové buňky

    Odborníci z lékařské fakulty zjistili, co rozhoduje o tom, jestli se z kmenové buňky vyvine neuron nebo tkáňová buňka.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku