Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Vědci spočítali, jak vznikal život na Zemi

Brněnští výzkumníci odhalili klíčovou část mozaiky fungování nejjednodušších genetických molekul.

Věda a výzkum
31. ledna 2015
redakce
Autoři objevu Jiří Šponer a Judit Šponerová.
Foto: Ludmila Korešová

Experti směřují k nalezení chemického modelu, rekonstruujícího vznik prvních molekul RNA, předchůdkyň DNA.

Další krok blíže k poznání, jak se rodil život na Zemi, objasňuje nová práce vědců ze společného pracoviště Ceitecu Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu AV ČR. Jejich teorie, která poodhaluje první chemické kroky vedoucí k evoluci na Zemi při počátku života, byla přijata k publikaci v prestižním mezinárodním časopise Chemistry – the European Journal.

Brněnský tým na základě experimentu italských kolegů vypracoval teoretický chemický model, který ukazuje, jak se mohly kombinovat základní jednotky genetického kódování (nukleotidy RNA) tak, aby vytvářely nové, stále složitější a rozmanitější molekuly, které jsou základem všech živých organismů. Práce vědců tak odhaluje klíčovou část mozaiky fungování nejjednodušších genetických molekul.

Experimentální práce byla provedená v Římě v laboratoři Ernesta Di Maura a Samanty Pino. Teoretické modelování se pak odehrávalo na počítačích brněnského Ceitecu v laboratoři Jiřího Šponera pod vedením Judit Šponerové v rámci projektu zaměřeného na původ života. Publikovaná práce je součást širšího výzkumu brněnského týmu a spolupracujících laboratoří, který směřuje k nalezení kompletního chemického modelu, rekonstruujícího vznik prvních molekul RNA z molekuly formamidu. Jedná se vlastně o první krok ke vzniku života, k formování prvních genetických molekul.

Tato práce souvisí s další studií, o které vloni v prosinci informovaly prestižní světové časopisy Science a PNAS, a která navrhuje, že ke vzniku života mohly výrazně přispět dopady asteroidů. Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a spolu s brněnskými kolegy z Masarykovy univerzity simulovali energii uvolněnou dopady mimozemských těles pomocí pulsů laserových paprsků na vysoce výkonném laserovém systému Asterix (PALS).

Podařilo se jim při tom současně vytvořit základní molekuly pro kódování genetické informace: adenin, guanin, cytosin a uracil, tedy čtyři základní komponenty genetického materiálu RNA, která je považovaná za první molekulu schopnou uchovat a rozmnožovat genetickou informaci a je předchůdkyní DNA.

Související články

  • Vědci odhalili, jak se buňka zbavuje špatné RNA

    V Ceitecu MU zjistili, jak funguje kontrolní mechanismus, který rozloží chybně vytvořenou RNA, aby nezpůsobila buněčnou smrt.

  • Výzkum temné hmoty genomu si vysloužil ocenění Grantové agentury ČR

  • Z bankovního učně se stal světový biochemik

    Profesor Emil Paleček se stal letošním laureátem ocenění Česká hlava.

  • Brno je díky Mendelovi místem setkání špičkových genetiků

    O významu Mendelových objevů pro dnešní svět debatuje na vědecké konferenci pořádané u příležitosti 200. výročí jeho narození téměř 400...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku