Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Obce nechtějí energetické stavby. Často nevěří státu

Jak sblížit pohledy investorů a místních lidí na budování úložiště vyhořelého jaderného paliva?

Věda a výzkum
9. srpna 2016
Ema Marušáková
CC-BY
Foto: CanStockPhoto
Třetina obcí odmítá hlubinné úložiště jaderného paliva, protože nedůvěřuje státním institucím.

Budování velkých infrastruktur či energetických staveb je v posledních letech stále problematičtější. Důvodem je sílící odpor místních komunit. Odborníci z Fakulty sociálních studií MU a Přírodovědecké fakulty MU se ve společném projektu snažili zjistit, jak se dají sblížit pohledy investorů a místních lidí.

Investoři mají podle slov Jana Osičky z Mezinárodního politologického ústavu MU, který se na projektu podílel, tendenci odpor místních lidí od počátku znevažovat.

„Domnívají se, že lidé odmítají stavbu proto, že o dané problematice nic moc neví, a stačí jim to vysvětlit. Informace ze strany investora nicméně lidé ze zainteresovaných lokalit často neberou jako důvěryhodný zdroj,“ popsal jedno z obvyklých nedorozumění Osička.

Odborníci se při výzkumu soustředili na případ budování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Z rozhovorů se starosty obcí, v jejichž okolí se tato stavba zvažuje, jim vyplynulo, že zhruba třetina stavbu považuje za příliš velké riziko, třetina potřebnost výstavby úložiště chápe, technologii důvěřuje a je ochotna ho strpět a poslední třetina stavbu odmítá, protože nedůvěřuje státním institucím a tomu, že povolovací proces a výstavba budou zcela v pořádku.

„Naším cílem bylo postojům lépe porozumět a přispět k nalezení postupu, při němž se budou preference místních komunit a investora doplňovat,“ uvedl Osička.

Co obnáší geologický průzkum
Přírodovědci zapojení do výzkumu se zase snažili konzultovat a přijatelnou formou vysvětlovat všem zájemcům, jak fungují metody geologického průzkumu, a vyvracet různé fámy, které se o nich šíří. „Geologický průzkum pro nalezení vhodných lokalit pro velké infrastruktury využívá řadu specifických činností a metod, o nichž lidé mnohdy nikdy neslyšeli a často mají strach, že negativně ovlivní životní prostředí, ve kterém žijí,“ vysvětlil Vojtěch Wertich z ústavu geologických věd.

Výsledkem projektu, který patří mezi první mezifakultní výzkumy hrazené z Grantové agentury MU, je mimo jiné manuál nabízející základní přehled informací o geologickém průzkumu, jeho dopadech na životní prostředí a také o místních komunitách a jejich preferencích ve vztahu k výstavbě energetické infrastruktury. Odborníci budou manuál rozesílat starostům obcí a státním orgánům.

Související články

  • Úložiště v nepoužívaném dole? Raději ne

    Vedoucí ústavu fyziky o tom, kde bychom jednou  v České republice mohli mít trvalé úložiště jaderného odpadu.

  • Dostavba Dukovan: Řekněme, co chceme, a trvejme na tom

    Expert na energetiku Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií MU komentuje aktuálně zvažované rozšiřování jaderné elektrárny.

  • Studujete? Aktivujte si zdarma 100 GB v cloudu Cesnetu

    Studenti a akademičtí pracovníci nejen z MU si můžou otevřít objemné úložiště.

  • Temelín na zdraví lidí nemá vliv

    Odborníci sledují fyzické i psychické zdraví obyvatel u jaderných elektráren.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku