Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Proč nemůžou být Vánoce bez Popelky

Nová kniha ukazuje, proč se snímek Tři oříšky pro popelku stal tak oblíbený v tolika různých zemích.

Věda a výzkum
25. září 2016
Martina Fojtů
Foto: Filmové studio Barrandov / DEFA
V Norsku je Popelka hitem i díky tomu, že ji celou nadaboval jeden populární herec.

Vánoce jsou ještě daleko, ale pokud se jich někdo opravdu nemůže dočkat, může si čekání zkrátit čtením knihy o filmu, který k českým Vánocům neodmyslitelně patří. Národní filmový archiv totiž před několika týdny vydal knížku o slavné pohádce Tři oříšky pro Popelku, kterou editorsky vedl Pavel Skopal a vytvářeli ji i jeho kolegové z ústavu filmu a audiovizuální kultury.

Publikace s jednoduchým názvem Tři oříšky pro Popelku není první, která si filmu věnuje. V české a německé mutaci už vyšel katalog k výstavě na zámku Moritzburg, kde se natáčelo. Kromě toho existuje výpravná publikace od německé fanynky a česká populárně psaná kniha s řadou rozhovorů a informací ze zákulisí. Nedávno vydaná publikace má však jiný charakter.

„Primárně míří na zájemce o historii filmu, médií a populární kultury. Klademe si jiné otázky než předchozí autoři,“ vysvětlil Skopal. V knize mimo jiné hledají odpověď na otázku, proč se film stal oblíbeným v několika různých zemích s tak odlišnými kulturními tradicemi.

Po přečtení se zdá, že je to výsledek souběhu mnoha faktorů. Diváky bavil a pořád baví způsob vyprávění i hlavní postava Popelky atraktivní pro svou emancipovanou, odvážnou a aktivní povahu.

Jak je ale možné, že film stejně zafungoval i v Norsku a Německu? Podle Skopala jsou důvody v obou zemích odlišné. „V Norsku napomohla popularita herce Knuta Risana, který namluvil hlasy všech postav filmu. V Německu pak napojení na grimmovskou pohádkovou tradici, ale současně i to, že je tato Popelka jiná, než jak ji Němci dosud znali.“

Svůj vliv má i tradiční vánoční čas uvádění nebo fakt, že se natáčelo ve spolupráci československých a východoněmeckých filmařů, takže pro odbyt na obou trzích byl základ už od startu výroby.

Tvůrci publikace přidávají také zajímavé historické a kulturní souvislosti. Píšou o tom, jak se nakonec stalo, že se režisérem stal Václav Vorlíček, a ne Jiří Menzel, který byl také mezi adepty. Zmiňují i  podrobnosti o fungování mezinárodního štábu, přijetí snímku v kinech nebo o tom, kolik stála jeho výroba. Ve své době totiž Popelka patřila mezi nadprůměrně nákladné. V Norsku se aktuálně dokonce chystá její nová verze.

Související články

  • Každé filmové dílo může být zajímavé

    Kniha Rozbor filmu od Radomíra Kokeše se snaží ukázat cestu, jak porozumět filmům.

  • Pokračování (někdy) příště

    Luděk Havel uvažuje, proč jsou tak oblíbená pokračování různých filmů.

  • Klasiky české kinematografie promítají v Bakale

    Na úterý 11. října v 19:30 připadly dva významné filmy českých filmových dějin - Tonka Šibenice a Světlo proniká tmou.

  • Vychází nová kniha o brněnské filmové kultuře a historii kin

    Publikace mapuje, jak se postupně ustavovala kina, jak se měnily jejich názvy nebo jak fungovala distribuce filmů a pravidla pro...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku