Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Vědci využijí v Antarktidě bezpilotní systémy pro mapování ledovců

Na polární stanici Masarykovy univerzity vyráží letošní výzkumná expedice už 28. prosince.

Věda a výzkum
21. prosince 2016
Ema Marušáková
CC-BY
Klimatické modely dosud počítají s tím, že se v nejbližším století bude ostrov Jamese Rosse oteplovat a vysušovat.

Výzkum ledovců nebo rozšíření nižších rostlin na ostrově Jamese Rosse budou mít letos za úkol členové tradiční vědecké expedice do Antarktidy, kam odjíždějí 28. prosince z Prahy. Na základnu Johanna Gregora Mendela, kterou v Antarktidě vybudovala Masarykova univerzita, pojede sedmnáct lidí. Ti budou v tomto roce využívat mimo jiné bezpilotní systémy pro mapování různých přírodních fenoménů na ostrově.

Vědci budou pokračovat ve studiu ledovců, klimatu nebo rostlin. „Rostlinní fyziologové se doposud zabývali studiem společenstev jen na několika místech ostrova. Letos mají v plánu prozkoumat prostorové rozšíření nižších rostlin a mikroorganismů,“ uvedl vedoucí expedice Daniel Nývlt z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

K tomu využijí mimo jiné bezpilotní systémy se zavěšenou kamerou, které budou pořizovat snímky s dostatečným rozlišením a dostanou se také na nepřístupná místa.

„Z fotografií a videonahrávek povrchu budeme vytvářet trojrozměrné modely. Kromě rozšíření nižších rostlin se chceme soustředit především na ledovce, permafrost, tedy dlouhodobě zmrzlou půdu, a také aktivní vrstvu, tedy svrchní část permafrostu, která v letním období rozmrzá,“ řekl Nývlt s tím, že počítají s detailním zmapováním asi deseti kilometrů čtverečních ostrova.

Po několika letech odborníci využijí také georadar, který pomůže se zkoumáním mocnosti a vlastností ledovců a aktivní vrstvy permafrostu. Geolog výpravy se pak bude věnovat také zkoumání dřívější sopečné činnosti na ostrově. Kromě přírodovědných výzkumů bude pokračovat spolupráce s průmyslovou sférou, kdy se bude testovat odolnost nových technologií, jako jsou polymery či nátěrové hmoty v antarktických podmínkách.

Letošní expedice má sedmnáct členů, kromě Masarykovy univerzity (MU) se budou výzkumu v Antarktidě věnovat dva vědci z Univerzity Karlovy (UK) a také dva zahraniční odborníci, ze Slovenska a Turecka, kteří se expedice účastní na pozvání Českého antarktického nadačního fondu.

Expedice se na ostrov Jamese Rosse dostane letecky přes argentinskou základnu Marambio. S návratem počítají účastníci v polovině března.

Složení výpravy:

Daniel Nývlt – vedoucí expedice, fyzický geograf, MU
Miloš Barták – vědecký koordinátor expedice, rostlinný fyziolog, MU
Ivo Sedláček – mikrobiolog, MU
Lukáš Mareček – geolog, MU
Michaela Kňažková – fyzická geografka, MU
Kamil Láska – klimatolog, MU
Jan Kavan – hydrolog, MU
Zbyněk Engel – glaciolog, UK
Jana Smolíková – glacioložka, UK
Peter Váczi – rostlinný fyziolog, zástupce správce stanice, MU
Jakub Ondruch – hydrolog, MU
Filip Hrbáček – geomorfolog, MU
Martin Slezák – lékař, MU
Martin Bačkor – rostlinný fyziolog, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Košice, Slovensko
Mehmet Gökhan Halici – lichenolog, Erciyes Üniversitesi, Kayseri, Turecko
Jiří Strnad – technik
František Vorel – technik

Související články

  • První členové expedice do Antarktidy dorazili na základnu

    Hlavní část vědecké výpravy ještě čeká v Argentině na leteckou přepravu, kterou zdržuje počasí.

  • Odlomené ledovce ohrožují tučňáky

    Ledovcový šelf velký jako New York se nedávno odlomil ve východní Antarktidě, kterou vědci považovali za stabilní a odolnou změnám klimatu...

  • Na antarktické základně jsou už všichni vědci. Stanici navštívili i inspektoři

    Druhá část expedice Masarykovy univerzity čítající třináct lidí se přepravila na základnu letecky, zdrželo je počasí.

  • Hrozící odlomení ledovce v Antarktidě je pro vědce překvapivé

    Část C Larsenova šelfového ledovce byla dosud považována za relativně stabilní. Možné důsledky jsou nyní ale nejasné.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku