Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Desítky typů evropské přírody jsou v ohrožení. Biologové sestavili Červený seznam

Ze 490 hodnocených ekosystémů je ohrožena více než třetina typů suchozemských stanovišť a více než polovina typů jezer, řek a pobřežních stanovišť.

Věda a výzkum
19. ledna 2017
Ema Marušáková
CC-BY
Příkladem kriticky ohroženého stanoviště jsou panonské písečné stepi, jejichž dřívější rozsáhlá plocha se zmenšila na nepatrný zlomek v důsledku zalesňování a nežádoucího obohacování živinami. V ČR se vyskytují poslední zbytky tohoto biotopu na písčinách u Hodonína.
Foto: Archiv PřF MU
Ze 490 hodnocených ekosystémů je ohrožena více než třetina typů suchozemských stanovišť a více než polovina typů jezer, řek a pobřežních stanovišť.

Z rozmanité evropské přírody mizí nejen některé druhy živočichů a rostlin, ale rovnou celé ekosystémy. Mezinárodní skupina biologů včetně odborníků z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Botanického ústavu Akademie věd ČR proto zpracovala Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří. Ze 490 hodnocených ekosystémů je ohrožena například více než třetina typů suchozemských stanovišť a více než polovina typů jezer, řek a pobřežních stanovišť. Vlivem činnosti člověka i klimatické změny se ekosystémy mění a zhoršuje se jejich kvalita.

Podrobnosti najdete na webu Evropské komise

Přírodní stanoviště jsou domovem tisíců druhů rostlin a živočichů. Chrání půdu a zachycují uhlík, čímž pomáhají omezovat globální oteplování. Jsou zdrojem užitečných rostlin, poskytují potravu i prostředí volně žijící zvěři a rybám, jsou místem pro rekreaci.

„Červený seznam přírodních stanovišť poskytuje nový nástroj pro řízení ochrany a obnovy přírody evropské pevniny a moří. Zahrnuje víc typů stanovišť, než kolik je v současné době předmětem zákonné ochrany v Evropské unii,“ uvedl Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie PřF MU, který se s dalšími třemi kolegy na tvorbě seznamu podílel.

Do nejvyšší kategorie kriticky ohrožených patří rašeliniště typu palsa, která se vyskytují v zóně arktické tundry. S postupujícím globálním oteplováním však začínají ledové čočky tát, čímž hrozí neodvratný zánik tohoto typu stanoviště.
Foto: Archiv PřF MU

Do nejvyšší kategorie kriticky ohrožených stanovišť zařadili odborníci čtyři typy. Patří k nim mimo jiné panonské písečné stepi, jejichž dřívější rozsáhlá plocha se zmenšila v důsledku zalesňování, zarůstání křovinami a nežádoucího obohacování živinami. „Větší plochy dosud přežívají například v národním parku Kiskunság v Maďarsku, v České republice se vyskytují poslední narušené zbytky tohoto biotopu na písčinách u Hodonína,“ uvedl příklad ohroženého přírodního stanoviště Chytrý.

Biologové hodnotili přírodní stanoviště v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří. Ohrožuje je řada faktorů. Patří k nim zejména intenzifikace zemědělské výroby, opouštění pozemků, které byly tradičně spásány nebo sečeny na seno, odvodňování, znečišťování, šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, a také rozšiřování měst a průmyslové nebo dopravní infrastruktury.

V moři jsou hlavními hrozbami obohacování živinami, nadměrný rybolov a technické úpravy pobřeží. „I vlivy současné klimatické změny se již projevují v suchozemských i mořských ekosystémech a je pravděpodobné, že se budou projevovat stále víc,“ dodal Chytrý.

Související články

  • Chytrý: Každý druh má v ekosystému svou roli

    Fytocenolog neboli sociolog rostlin Milan Chytrý v rozhovoru popisuje českou přírodu a vliv rostlin na ekosystém.

  • Botanici spustili nejrozsáhlejší online databázi české flóry a vegetace

    Portál pladias.cz, za kterým stojí i odborníci z Muni, vychází ze 13 milionů zdrojových záznamů. Je volně dostupný také pro laiky.

  • Akademici bojují proti kanálu Dunaj-Odra-Labe

    Proti koridoru se staví i odborníci z přírodovědecké fakulty MU.

  • Podzemí kampusu ukrývá statisíce rostlin

    Univerzitní herbář, který vznikl už v roce 1921, se nově usídlil v bohunickém kampusu.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku