Studium ve Španělsku

Martin Hosso, Filozofická fakulta
Hostitel: Universidad de Cádiz
1. S veskrze pozitivními, měl jsem spoustu informací a věděl jsem, do čeho jdu. A těšil jsem se, že se vyhnu depresivnímu podzimnímu Brnu.
2. Jenom kladně. Jsem v krásném městě na břehu oceánu, koupat se budu až do Vánoc. Potkal jsem skvělé lidi a jsem spokojen i s ubytováním, což je snad to základní.
Univerzita je sympatická, předměty zajímavé. Pouze moje španělština dostává zabrat, mezi studenty Erasmu se těžko zlepší, spíše naopak…
3. Stereotyp? Snad jen, že jsou opravdu trochu liknaví a na vše mají spoustu času. A že jsou fajn a přátelští. A zvlášť tady na jihu. Když potřebuji pomoct, jsou opravdu ochotní, ať jde o cokoliv, třeba i prkotinu…

Jana Králová, Přírodovědecká fakulta
Hostitel: Facultat de Biologia Universitat de Barcelona
1. Do Španělska, respektive katalánského hlavního města Barcelony, jsem se velmi těšila, protože o Barceloně jsem dosud neslyšela křivého slova a všichni, které jsem prosila o nějaké informace nebo rady, se jen zasnili a toužili se sem vrátit. Brzy jsem pochopila proč. Je to opravdu fantastické, živé, kulturní, prostě pohodové město, kde se dá žít plnohodnotný a spokojený život. Zároveň jsem se těšila i do laboratoře ke spřízněné španělské vědecké skupině, protože jsem měla před sebou spoustu práce a doufala jsem, že se něco nového naučím a poznám nové lidi a odlišné prostředí. Jediná negativní záležitost při mém odjezdu bylo neustalé shánění bydlení, jelikož Universitat de Barcelona neposkytuje ubytování zahraničním studentům a koleje jsou ukrutně drahé. Ale to se naštěstí vyřešilo po příjezdu. A také, že jsem neuměla španělsky. To sice není problém, ale spíše nepříjemná bariéra.
2. Svůj dosavadní pobyt tady hodnotím velmi pozitivně. Co se týče studijně-pracovní stránky, hodně jsem se naučila a doufám, že ještě naučím. Co se týče osobního života, jsem tu velice spokojená, bydlení super a Barcelona překrásná a přátelská. Jediný problém, se kterým se potýkám stále a pořád, je španělština; jazyk je to relativně jednoduchý, ale v Barceloně se mluví převážně katalánsky, a to je pro „španělského“ začátečníka akorát zmatek. Lidi jsou takoví jako asi celé Španělsko a Barca, pohodoví. Na univerzitě sice trávím dobrou polovinu svého času, ale nemůžu se svěřit s tím, „jak to chodí“, jelikož jsem doktorandka a vlastně jenom pracuji v labině. S normálními studenty proto nemám šanci přijít do styku, pouze s doktorandy. A pak s ostatními studenty v programu Erasmus. Jinak je sympatické, že každá fakulta má svůj bar otevřený celý den, ale méně sympatický už je fakt, že jsou šíleně předražené. Celkově je Barcelona dražší než celé Španělsko.
3. A co se týče španělských rituálů a stereotypů? Snad vás trošku uvede do obrazu útržek z mého Španělského deníku (viz Barcelonský den – pozn. red), ale prosím berte jej s rezervou, nejsem žádná spisovatelka.