Přejít na hlavní obsah

AnotaceSlachta
Robert Šlachta nepatří mezi typické absolventy pedagogické fakulty. Vystudoval na ní dálkově sociální pedagogiku v době, kdy pracoval v Národní protidrogové centrále. Předtím působil i u zásahové jednotky. Dnes je ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. „Svoje vzdělání využívám pořád,“ říká Šlachta.

Kdy jste se rozhodl stát policistou?
Stejně jako asi každý kluk jsem chtěl být kdečím: kosmonautem, pilotem a tak dále. Rozhodnutí, že práce u policie by se pro mě mohla stát celoživotním posláním, ale přišlo mnohem později, zhruba kolem 17 let.

Začínal jste u obvodního oddělení policie v Pohořelicích, pak jste působil u zásahové jednotky. Je to běžné, že někdo takhle modelově postoupí odspodu až na pozici ředitele útvaru, nebo jste spíš výjimka?
Výjimka nejsem a myslím, že by to tak mělo fungovat. Pokud chce být policista dobrým manažerem, musí práci svých podřízených znát a vědět, co od nich může a taky musí vyžadovat. Výjimkou mohou být pouze úzce specializované pozice, jako jsou třeba počítačoví odborníci.

Image
Jak vypadá takový váš běžný pracovní den?
Dalo by se říct, že nikdy nekončí. Pracuju tak dvanáct hodin denně, jenže zbylý čas člověk stejně tráví přemýšlením o práci. Zvlášť v mém případě – bydlím totiž na ubytovně. Prakticky nepřetržitě jsem na telefonu a neustále řeším věci, které nesnesou odkladu.

Nebavilo by vás víc to, co jste dělal dřív, tedy být v terénu?
Každá práce má svá pro a proti. Upřímně musím říci, že ta klasická detektivní práce, tedy operativní v terénu, mi občas chybí. Na druhé straně mám možnost své zkušenosti předat dál a to má také své klady.

O Česku se často mluví jako o dobré základně pro zločince z Východu. Čím to je?
Je to pochopitelně geografickou polohou Česka, vývojem, kterým jsme za poledních 20 let prošli, a samozřejmě taky vstupem do schengenského prostoru.

Schengenský prostor se měl rozšířit o Bulharsko a Rumunsko. Zatím se tak nestalo. Pokud by k tomu v dohledné době došlo, změní se tím něco pro organizovaný zločin v Česku?
Myslím, že pro naši práci by se nic zásadního nezměnilo. S pachateli z těchto zemí se už setkáváme především u skimmingu – tedy padělání a pozměňování platebních karet. Z druhé strany se zase tito lidé stávají oběťmi trestných činů spojených s nucenou prací.

Většina lidí si organizovaný zločin nejvíc spojuje s násilím a nájemnými vraždami. Je to ale opravdu ta nejproblematičtější věc?
Největším problémem rozhodně není násilí. Násilí přichází na řadu až ve chvíli, kdy se například neplní závazky, je třeba se zbavit nepohodlného svědka či partnera. Organizovaný zločin 21. století se soustřeďuje do oblasti ekonomiky a tam, kde je možné mít maximální zisk za minimální riziko. Náš útvar se zabývá velmi různorodými oblastmi – od násilí, přes obchod se zbraněmi nebo s lidmi, padělání, až po autokriminalitu. Každá z těchto problematik je pro nás důležitá. Odráží totiž různé zájmové sféry organizovaného zločinu.

Už delší dobu se mluví o nástupu tzv. bílých límečků do organizovaného zločinu a s tím spojeném nárůstu organizované ekonomické kriminality. Co to znamená pro vaši práci?
Pro nás to znamená neustále se učit odhalovat a vyšetřovat nové formy trestné činnosti. Jiná situace na poli organizovaného zločinu byla v devadesátých letech minulého století, jiná je dnes. Naši protivníci jsou vždycky o krok vepředu. Na nás je, abychom neztráceli víc, než je nezbytně nutné.

Organizovaný zločin bývá nejčastěji popisován v souvislosti s různými národnostními skupinami. Někdy to skoro vypadá, že české skupiny nejsou.
Tak to opravdu není. Zabýváme se jak cizojazyčnými, tak domácími skupinami. Navíc, trendem současnosti je, že se tyto skupiny stále více propojují a navazují spolupráci.

Proč jste už jako zaměstnaný policista začal studovat na Masarykově univerzitě?
Masarykova univerzita má velmi vysoký kredit. V době, kdy jsem do studia nastoupil, jsem pracoval v Národní protidrogové centrále a spoustu získaných znalostí a dovedností jsem mohl využít i ve své praxi.

Hodí se vám vzdělání, které jste získal, i ve vaší současné práci?
Využívám ho pořád. Ať už jsem pracoval v Národní protidrogové centrále nebo v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, na nižších pozicích i teď ve funkci ředitele. Myslím, že jsem studiem získal hodně, a čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že to byl dobře investovaný čas.

Pocházíte z jižní Moravy, dlouho jste pracoval v Brně. Nechybí vám to, když pracujete v Praze?
V Praze jsem sedm let, je to krásné město, ale srdcem jsem stále Moravák. Mám tam zázemí a ve volných chvílích se moc rád vracím.

Dá se práce na vaší pozici dělat dlouhodobě nebo počítáte s tím, že budete muset někdy zvolnit a třeba založit rodinu?
Určitě bych chtěl jednou založit rodinu. Do současné doby jsem ale byl tak pracovně vytížený, že na cokoliv jiného čas nezbýval a žádná partnerka by můj denní režim asi dlouho netolerovala. Nicméně pozice ředitele tak exponovaného útvaru není celoživotní post, takže jednou…

Jak si od své práce odpočinete, pokud máte vůbec kdy?
Když si na něco čas najdu, pak je to sport. Vzhledem ke své práci se snažím udržet v kondici a rád a hodně běhám. Běh na dlouhé tratě je ideální i pro pročištění hlavy a utřídění myšlenek. I ta chvilka samoty je příjemnou relaxací – jinak jsem totiž stále obklopen nejbližšími spolupracovníky.

Hlavní novinky