Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Vánoce zůstávají smysluplným rituálem

Etnoložka Martina Pavlicová komentuje, co ještě zůstalo z tradičních Vánoc a proč pořád mají smysl.

Komentáře
22. prosince 2015
Martina Pavlicová
Foto: CanStockPhoto

Vytratila se magie, zmenšil se náboženský přesah svátků, ale fenomén Vánoc nezanikl.

Příchod Vánoc nám vždy připomíná řada podnětů: duchovní, které rezonují v době adventu, i komerční, které nám vánoční ozdoby, koledy a další symboly předkládají už od podzimu. Mnohokrát jsem se v tomto období zamýšlela nad tím, jak se neztratit ve směsici pocitů, které na člověka často protikladně působí, ale kterým se v dnešní době v podstatě nemáme šanci vyhnout.

Ideál křesťanských Vánoc je neodbytně doplňován masovou kulturou všeho druhu, která je zacílena na děti i dospělé, tu na sociální strunu či na vlastní svědomí, ale i na představu, že musíme být všichni šťastní a radovat se. Jako etnoložka zažívám stav, kdy mne dnešní každodenní život zajímá odborně, ale jsem zároveň jeho součástí. Vidím posun od svátků náboženských, jak je do jisté doby přijímala většina společnosti, po svátky s pouhou dekorací těchto původních představ u dnešní většiny. Znám kořeny Vánoc v tradiční lidové kultuře, která je dnes často už jen pouhou inspirací pro současné tradice. Ale přes to všechno se naskýtá otázka: je to zpovrchnění?

Z pozice křesťanské filozofie určitě, ale z pozice života v moderní evropské společnosti, která logicky upřednostnila svět pod vlivem techniky, zboží a životního pohodlí, jsou Vánoce stále něčím, co přece jen v pragmatickém vidění není až tak obvyklé. Ano, vytratila se magie, zmenšil se náboženský přesah svátků, ale fenomén Vánoc nezanikl.

Badatel by mohl uchopit Vánoce třeba jako strukturu a definovat její části a funkce, které by mu přesně ukázaly, jaké segmenty svátků zůstaly, které se proměnily či zcela vymizely. Ale i když to neudělá, ví, že zůstal rituál – tedy něco, co musíme ve svém životě opakovat, abychom si potvrdili smysl žití, abychom se zařadili do společnosti, ale abychom naplnili i své osobní touhy, které samozřejmě máme každý trochu jiné.

Vánoce stále zůstávají pro většinu lidí slavnostní chvílí, při níž si uvědomují nutnost zastavení i důležitost pospolitosti, která je pro člověka k životu nezbytná. Zůstávají rituálem, do kterého vkládá každý něco svého. A pokud do něho dokáže vložit i to, že nemyslí jen na sebe, ale i na ostatní okolo, pak ani Vánoce v masových kulisách nejsou k zatracení.

Autorka je docentkou Ústavu evropské etnologie FF MU.

Související články

  • Etnologové z Muni přispěli k zápisu na seznam UNESCO

    Za zápisem modrotisku na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO stojí i řada brněnských etnologů.

  • Přetrvávající kouzlo 28. října. Nejdůležitějšího českého svátku

    Sociolog Roman Vido komentuje, čím je dnes pro Čechy výročí vzniku již neexistujícího státu.

  • Pavlicová: Lidová kultura prožívá renesanci

    Lidé hledají své místo v globalizovaném světě, a tak se začínají vracet ke kořenům, říká etnoložka Martina Pavlicová.

  • Etnoložka utvářela listinu kulturního dědictví UNESCO

    Martina Pavlicová posuzovala návrhy z jedenatřiceti zemí.

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Sledujte Magazín M na Facebooku Sledujte MUNI na Twitteru RSS

Hlavní verze článku