Představení stojí na hlavní postavě Matyáše Lebermayera v podání výborného Přemysla Hniličky, který opět nezklamal. Zvláštní atmosféru hry pak dokreslují spíše než zajímavé výkony, výrazné typy dalších čtyř vystupujících herců: Patrika Kotrby, Jany Alfabety Cindlerové, Alžběty Nagyové a Lenky Luklové.
Hra je označena jako dramatická fantasmagorie a tento přívlastek jí právem náleží. Divák v průběhu představení příliš nechápe. Vše je absurdní, bizarní a groteskní. Máme pocit, že se hlavní postava potácí v jakémsi šíleném, bolestném deliriu. Vše věstí hrůzu, která má být brzy zjevena. Na rozdíl od titulu díla původního, titul hry nenapovídá nic, co by mohlo směřovat k pointě hry. Ta vše vysvětluje a celou hru vrhá do nového světla, ale také nutí ke druhému shlédnutí, které by teprve umožnilo hru plně docenit.
Obešel já polí pět tedy zřejmě nebude naprostým trhákem sezóny. To, že představení diváka zasáhne až v samotném závěru, je totiž jeho podstatným nedostatkem. Hra s divákem v průběhu děje příliš nekomunikuje a jen zvolená půlhodinová délka představení způsobuje, že nepropadne zoufalství z pocitu, že ničemu nerozumí.
