Když se zmíní jméno Karla Večeři, vybaví si většina fotbalových fanoušků zkušeného kouče, jenž momentálně působí na lavičce Baníku Ostrava. Brněnského rodáka a patriota však neživí jen prvoligový fotbal. Od počátku osmdesátých let učí také na Pedagogické fakultě a později na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. „Trenérské řemeslo je takové, že člověk nikdy neví, kdy ho vyhodí. Já mám povolání pedagoga moc rád, proto u něj zůstávám,“ tvrdí třiapadesátiletý kouč.
Jak jste se coby ligový fotbalista dostal k učitelské práci?
Nejdřív jsem tady v Brně vystudoval učitelství pro základní školy a potom jsem si dodělával nástavbu pro střední. Po vojně jsem se na fakultu vrátil a po intermezzu na učilišti jsem dostal nabídku na studijní pobyt na katedře tělesné výchovy a už jsem jako odborný asistent zůstal.
Ve kterých hodinách vás studenti mohou potkat?
Učím prakticky jenom fotbal a ještě mám přednášku o psychologii koučování, kde se střídám s výbornými trenéry jako jsou Mirek Čada nebo Zdeněk Janík.
Padla volba na tělocvik jednoznačně?
Uvažoval jsem ještě o právech. Jenže tehdy nešlo dělat víc přijímacích zkoušek najednou, tak jsem si vybral tělocvik, který mi byl bližší. Existovala také varianta, že bych šel do Prahy, ale já jsem domácký typ a z Brna se mi nechtělo.
„V klubu vědí, že učím, nedělám nic za jejich zády. Pokud by jim to vadilo, asi bych na nabídku Baníku nekývnul,” říká Karel Večeřa. Foto: Archiv Baníku Ostrava.
Myslím, že k nim přistupuju víceméně stejně. Samozřejmě s vysokoškoláky a hráči, kteří jsou většinou z učilišť, se jedná trochu jinak. Mezi fotbalisty jsem asi trochu vulgárnější (směje se), to si na akademické půdě nemůžu dovolit. Materiál, se kterým pracuju, je trochu jiný.
O fotbalistech se často mluví v tom smyslu, že co mají v nohách, to jim chybí v hlavě. Vy jste jeden z mála, kdo to může objektivně posoudit.
Tohle říct je strašně jednoduché. Svým způsobem je to pravda, ale rozhodně ne ve všech případech. Kluk se nemůže začít věnovat fotbalu v patnácti letech, aby z něj něco bylo. Oni vyrůstají ve fotbalovém prostředí odmala, a proto se většinou maximálně vyučí. Hodně zaleží na přístupu rodiny, která musí kluka vést. Často se stane, že už dopředu vidí, jak jim syn bude vydělávat velké peníze, a to je chyba. Může se stát, že se zraní nebo na to zkrátka nebude mít. Najednou se nemá čím živit a začínají problémy.
Dají se vůbec obě povolání časově skloubit? Neuvažoval jste, že když působíte v Ostravě, tak univerzitu opustíte?
Ani mě to nenapadlo. Já jsem tady spokojený. Navíc jako trenér můžu ze dne na den skončit. Žiju v Brně, v Ostravě mám přechodné bydliště. Ani časově mě to nezatěžuje. Svoje hodiny odučím v pátek ráno a pak jedu zpět do Ostravy. V klubu o tom ví, dal jsem si to i jako podmínku do smlouvy. Pokud by mě nenechali působit na fakultě, tak bych na jejich nabídku asi nekývnul. Člověk se aspoň dostane do jiného prostředí, odpočine si od tlaku profesionálního fotbalu a mě to tady navíc jako člověka obohacuje.
Letos jste se svým týmem vybojovali třetí místo a tím také účast v Poháru UEFA. O ni jste se celou dobu na dálku prali také s Brnem. Jak se vám proti celku, ve kterém jste léta působil, hrálo? Nevyčítali vám přátelé, že jste je zradil?
Tak to neberu. Teď pracuju v Baníku a budu nejšťastnější, když se bude dařit týmu, který vedu. Ovšem kdyby byl Baník první a Brno druhé, tak bych byl spokojený (směje se). Letos jsem Brnu přál, ať vyhraje domácí pohár a postoupí do UEFY z něj a my ať skončíme tak, abychom se tam dostali z ligy. Nám se to povedlo, Brnu bohužel ne. Pokud něco padlo od kamarádů, tak spíš ze srandy. Oni mi to přáli.
Dá se srovnávat fotbalové Brno a Ostrava? Ať už po stránce fanoušků nebo přístupu vedení klubu.
Baníkovští fanoušci jsou skvělí, jezdí na každý zápas i ven. Pro ně je fotbal náboženství, únik od každodenních starostí. Když se daří, tak zblázní celé město. Brno má dobré fanoušky, ale ne v takovém měřítku. Navíc mi přijde, že pořád vzpomínají na úspěšnou éru kdysi dávno. Z toho nejde žít navěky. Také vedení Baníku je díky vítězství v lize před čtyřmi lety zkušenější. Ale v tomto ohledu se v Brně rychle zlepšují. Hodně tomu pomohl pan Pros, který klub koupil, a nástup silného sponzora Skansky.
V rozhovoru pro klubové webové stránky jste řekl, že jste měli na to, abyste letos celou ligu vyhráli. Co k tomu scházelo a co budete chtít vylepšit? I s ohledem na to, že brněnský majitel Pros už dopředu vyhlásil cíl, že chtějí skončit v příští sezóně do druhého místa.
Brnu se teď po ekonomické stránce daří velmi dobře a řekl bych, že také co do složení kádru jsou na tom lépe než my, a takové cíle si musí dávat. U nás bude nejvíc záležet na tom, kdo odejde a v jakém složení se vůbec k letní přípravě sejdeme. Úspěch bude i to, pokud třetí místo zopakujeme. Letos nám chybělo vyhrát dva zápasy. Vyšly nám ty, kde jsem nastoupili proti silným soupeřům jako Brno nebo Sparta, ale dvakrát jsme prohráli například se Sigmou, kde se na tuhle sezónu nebude vzpomínat v dobrém. Na kdyby se ale nehraje.
V dresu Baníku se letos velmi dobře předvedl Václav Svěrkoš, který si vykopal nominaci na evropský šampionát. Nebojíte se, že se blýskne podobně jako před čtyřmi lety Milan Baroš, a vy se bez něj budete muset v dalším ligovém ročníku obejít?
Člověk s tím musí počítat. Když v létě přišel, tak jsme věděli, že se to může stát, protože Vašek se jako výborný hráč narodil. Fotbal je byznys a peníze na něj se někde získat musí. Brnu se nedávno vyčítalo, že prodali Maria Holka nebo Luboše Kaloudu, ale takové obchody se v českých podmínkách prostě musí udělat. Co se Vaška týče, budu jen rád, když dostane na Euru šanci, a pokud ji dostane, tak mu přeju, ať se prosadí. Bylo by to i ocenění i naší práce.
_________________________________________________
PaedDr. KAREL VEČEŘA
9. 10. 1955
Hráčská kariéra:
14 let hrál za Zbrojovku Brno
Trenérská kariéra:
1992 – 1999 Brno, střídavě jako asistent i jako hlavní trenér
2000 – 2001 FK Drnovice
2001 – 2003 Brno
2004 – 2006 Jihlava
31. 5. 2006 – doposud FC Baník Ostrava
