Přejít na hlavní obsah

Studenti práv soutěžili o nejlepší odbornou práci

Již podesáté se studenti Právnické fakulty utkali v soutěži SVOČ (Studentská vědecká odborná činnost), kterou každoročně vyhlašuje děkan fakulty. V letošním roce mohli soutěžit ve čtyřech sekcích – občanské a rodinné právo, obchodní právo, ústavní právo a veřejné právo. Konkrétní témata prací vyhlásila jednak fakulta sama, jednak externí subjekty – mezi nimi třeba Ústavní soud nebo advokátní kanceláře. Vyhlašovatelé pak nejúspěšnější studenty odměnili. Letos bylo přihlášeno celkem třicet prací, z nichž dvanáct postoupilo do ústního kola. Martin Kornel, jeden z jeho účastníků, nám představil svůj příspěvek na téma Collaborative law a efektivní rozvod.

Kornel
Můžete vysvětlit princip collaborative law?

Je to alternativní způsob řešení sporů s co nejmenší participací soudů. Využívá se hlavně u rozvodů. Obě strany uzavřou dohodu, v níž se advokáti zaváží, že v případě, že smírčí jednání nebude úspěšné, nebudou své klienty zastupovat v řízení u soudu. Tím je zajištěn zájem advokátů na tom, aby vše bylo vyřešeno bez soudního sporu, a chrání se tím pádem i zájem klientů.

U nás se s tímto typem dohody nepracuje?
Metoda pochází z USA, kde se na začátku 90. let začala formulovat teoreticky. Dnes se užívá třeba i ve Velké Británii. U nás samozřejmě fungují různé typy dohod, ale nikdy nenajdete nic, co by takovým způsobem zavazovalo advokáta. Takže většinou funguje praxe, že když není dohoda úspěšná, advokát hájí svého klienta dále i u soudu. Ve svém příspěvku na SVOČ jsem srovnával collaborative law s ostatními typy komplexního řešení rozvodového řízení a ukázalo se, že je tato metoda daleko rychlejší.

Dá se říct, že je to způsob řešení sporu, který ušetří i peníze?
Teoreticky je to také možné. Nicméně probíhá řada dvoustranných jednání, do nichž jsou zapojeni advokáti, kteří se snaží udržovat komunikaci a informovat o právních dopadech jednotlivých typů řešení, takže i tato metoda je poměrně drahá. Ale každopádně je to méně nákladné, než kdyby měli advokáti podávat žalobu na každý dílčí spor a platit soudní poplatky. Takže ano, potenciál, aby to bylo levnější, tam je, ale primárně jde o to vyhnout se soudnímu řízení, které je časově a psychicky náročnější.

Myslíte, že se to může rozšířit i v Česku?
Je to docela možné, protože ze strany odborné veřejnosti o to zájem je, ozvali se mi i někteří advokáti a vypadá to, že by se mohl uspořádat nějaký pilotní projekt, který by collaborative law představil a ukázal jeho výhody. Základem bude transformovat tuto dohodu na české právní podmínky a také na to advokáty vycvičit – je potřeba mít schopnost vést vyjednávání.

Jak jste se k tomuto tématu dostal?
Když jsem si dělal rešerši na diplomovou práci. Ta byla sice na úplně jiné téma, ale prostě jsem na to narazil, zaujalo mě to, sehnal jsem si k tomu další prameny a napsal o tom článek, který vyšel v odborném časopise a udal jsem ho i jako příspěvek na SVOČ.

Máte za sebou státnice. Kam se chystáte teď?
Jsem domluvený, že nastoupím jako koncipient v advokátní kanceláři tady v Brně v Židenicích, kam jsem chodil dva roky na praxi. Takže jsem maximálně spokojený. Taky jsem se přihlásil na doktorské studium, ale to je ještě ve hvězdách.

Hlavní novinky