Již podesáté se studenti Právnické fakulty utkali v soutěži SVOČ
(Studentská vědecká odborná činnost), kterou každoročně vyhlašuje děkan
fakulty. V letošním roce mohli soutěžit ve čtyřech sekcích – občanské
a rodinné právo, obchodní právo, ústavní právo a veřejné právo.
Konkrétní témata prací vyhlásila jednak fakulta sama, jednak externí
subjekty – mezi nimi třeba Ústavní soud nebo advokátní kanceláře.
Vyhlašovatelé pak nejúspěšnější studenty odměnili. Letos bylo
přihlášeno celkem třicet prací, z nichž dvanáct postoupilo do ústního
kola. Martin Kornel, jeden z jeho účastníků, nám představil svůj
příspěvek na téma Collaborative law a efektivní rozvod.
Můžete vysvětlit princip collaborative law?
Je to alternativní způsob řešení sporů s co nejmenší participací soudů.
Využívá se hlavně u rozvodů. Obě strany uzavřou dohodu, v níž se
advokáti zaváží, že v případě, že smírčí jednání nebude úspěšné,
nebudou své klienty zastupovat v řízení u soudu. Tím je zajištěn zájem
advokátů na tom, aby vše bylo vyřešeno bez soudního sporu, a chrání se
tím pádem i zájem klientů.
U nás se s tímto typem dohody nepracuje?
Metoda pochází z USA, kde se na začátku 90. let začala formulovat
teoreticky. Dnes se užívá třeba i ve Velké Británii. U nás samozřejmě
fungují různé typy dohod, ale nikdy nenajdete nic, co by takovým
způsobem zavazovalo advokáta. Takže většinou funguje praxe, že když
není dohoda úspěšná, advokát hájí svého klienta dále i u soudu. Ve svém
příspěvku na SVOČ jsem srovnával collaborative law s ostatními typy
komplexního řešení rozvodového řízení a ukázalo se, že je tato metoda
daleko rychlejší.
Dá se říct, že je to způsob řešení sporu, který ušetří i peníze?
Teoreticky je to také možné. Nicméně probíhá řada dvoustranných
jednání, do nichž jsou zapojeni advokáti, kteří se snaží udržovat
komunikaci a informovat o právních dopadech jednotlivých typů řešení,
takže i tato metoda je poměrně drahá. Ale každopádně je to méně
nákladné, než kdyby měli advokáti podávat žalobu na každý dílčí spor
a platit soudní poplatky. Takže ano, potenciál, aby to bylo levnější,
tam je, ale primárně jde o to vyhnout se soudnímu řízení, které je
časově a psychicky náročnější.
Myslíte, že se to může rozšířit i v Česku?
Je to docela možné, protože ze strany odborné veřejnosti o to zájem je,
ozvali se mi i někteří advokáti a vypadá to, že by se mohl uspořádat
nějaký pilotní projekt, který by collaborative law představil a ukázal
jeho výhody. Základem bude transformovat tuto dohodu na české právní
podmínky a také na to advokáty vycvičit – je potřeba mít schopnost vést
vyjednávání.
Jak jste se k tomuto tématu dostal?
Když jsem si dělal rešerši na diplomovou práci. Ta byla sice na úplně
jiné téma, ale prostě jsem na to narazil, zaujalo mě to, sehnal jsem si
k tomu další prameny a napsal o tom článek, který vyšel v odborném
časopise a udal jsem ho i jako příspěvek na SVOČ.
Máte za sebou státnice. Kam se chystáte teď?
Jsem domluvený, že nastoupím jako koncipient v advokátní kanceláři tady
v Brně v Židenicích, kam jsem chodil dva roky na praxi. Takže jsem
maximálně spokojený. Taky jsem se přihlásil na doktorské studium, ale
to je ještě ve hvězdách.
Hlavní novinky
Pravidla sestavování rozpočtu pro rok 2025 jednomyslně schválil AS MU
Jedním z hlavních bodů 282. zasedání Akademického senátu Masarykovy univerzity byl v pondělí 2. prosince návrh směrnice Pravidla sestavování...