Přejít na hlavní obsah

Týden doktoranda: Vyrazit do pralesa a zkoumat zvířata

Matej Dolinay je se věnuje zoologii. Jeho největší vášní jsou plazi a obojživelníci, které zkoumá a točí o nich filmy.

Matej je během běžného týdne nejvíc vytížený prací v Akademii věd ČR. Jeho výhodou ale je, že se mu přímo prolíná zaměstnání s tématem dizertace.

Matej Dolinay je studentem čtvrtého ročníku doktorského studia zoologie na Přírodovědecké fakultě MU. Jeho největší vášní jsou plazi a obojživelníci. Se svojí manželkou Zuzanou navíc založili projekt Living Zoology – navštěvují s ním exotické krajiny, zkoumají různé druhy zvířat a točí popularizační dokumenty.

Matej pokračoval po magisterském studiu na doktorát hned z několika důvodů. „Když chce člověk dělat vědu, není magistr úplně dostatečný, pokud se máte nějak uplatnit. Viděl jsem v tom budoucnost a navíc mi to dalo možnost začít pracovat v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR,“ říká.

Téma, kterým se zabývá, jsou plazi a obojživelníci ve střední Africe. „Je to spojení toho, co jsem vždy chtěl dělat: herpetologie, evoluční biologie a mého oblíbeného kontinentu,“ vypráví doktorand.

Studium doktorátu vypadá u každého trochu jinak hlavně díky dalším navázaným aktivitám i mimo univerzitu. „Člověk má konečně trochu volnosti a možnost dělat věci víc po svém. Vnímám to tak, že mám prostor se rozvíjet a dělat věci nad rámec toho, co se jen musí. Myslím, že je to nejlepší část mého života.“

Náročný týden

Běžný týden Mateje spočívá především ve výzkumu, dojíždění do práce, zpracovávání natočených dokumentů a samozřejmě studiu. „V pondělí, úterý a ve středu jsem ve Studenci v práci. Cestuju tam z Brna vlakem, je to zhruba 50 kilometrů na Vysočinu. Kolem páté pak jedu zpět do Brna,“ líčí Matej.

Když je práce hodně, tak ve Studenci přespí a věnuje se výzkumu i po večerech. Náplní jeho práce je většinou zpracovávání vzorků, v molekulární laboratoři se zabývá izolací DNA, elektroforézou, nejrůznějšími analýzami na počítači a spoustou organizačních záležitostí v rámci svého výzkumného týmu.

„Ve čtvrtek mám na univerzitě odborné semináře v kampusu, takže to se snažím dohánět školu a další povinnosti. Dřív jsem měl během studia předmětů víc, takže jsem v Brně taky trávil víc času než teď. Občas také pomáhám s výukou, hlavně když jsou v nějakém předmětu cvičení z obratlovců. Pátek pak zase patří práci,“ říká mladý zoolog.

Téma na doktorát jako zaměstnání

Matej je během běžného týdne opravdu nejvíc vytížený prací. Jeho výhodou je, že se mu přímo prolíná zaměstnání s tématem dizertace. „Na doktorátu zkoumám žáby střední Afriky a jejich evoluci, což je i jedna z oblastí mé práce. Několikrát jsme už byli přímo v terénu, kde sbíráme vzorky tkání, které pak přivezeme do Česka a analyzujeme je v laboratoři. Na základě dat pak píšeme vědecké články. Právě tyto pracovní výstupy využívám i v rámci studia,“ vysvětluje.

V práci se navíc zabývá ještě krokodýly a několika dalšími projekty, které souvisejí sice s jinými skupinami živočichů, než potřebuje do dizertace, pro jeho další vědeckou kariéru je to ale důležité.

Velkou výhodou je pro něj to, že ústav botaniky a zoologie na Masarykově univerzitě a ústav biologie obratlovců na Akademii věd ČR mají velmi úzkou spolupráci. „Funguje tu dlouholetá tradice, že studenti mívají školitele z akademie. Zároveň když něco publikuju nebo provádím výzkum, uvádím vždy oba ústavy, takže je to přínosné pro všechny.“

Living Zoology

Během studia se Matej seznámil se svou dnešní manželkou Zuzanou, se kterou se po magistrovi začali hodně věnovat cestování a zkoumání živočichů v jejich přirozeném prostředí.

„Naše idea je taková, že nejen věda samotná je důležitá. Klíčová je také její popularizace, protože pokud se o vědeckých výsledcích nedozví široká veřejnost, praktické dopady jsou menší,“ líčí Matej. Rozhodli se proto prezentovat umělecké fotografie zvířat a točit dokumentární filmy. Svou činnost zintenzivnili od roku 2014 a všechno, co dělají, se naučili úplně sami za pochodu.

„Několikrát do roka se nám daří vycestovat do zahraničí, ideálně do tropů. Většinou se věnujeme plazům a obojživelníkům, protože o nich vím asi nejvíc,“ říká Matej s tím, že u zvířat hodně záleží na tom, aby s nimi člověk uměl manipulovat a věděl kdy a kde je hledat. „Často se navíc jedná o nebezpečné tvory, například smrtelně jedovaté hady, nebo zvířata, která se těžko hledají, například krokodýly nebo veleskokany,“ říká mladý vědec, který se ženou po návratu z cest tráví ve volném čase hodiny zpracováváním fotografií a stříháním videí.

„Často je základem mít k dispozici nějakého místního člověka, který prostředí zná a poradí vám vhodnou lokalitu. Na místě už pak podle toho, jak se zvíře chová, kde žije a co potřebuje, odhadujeme, kde ho máme hledat a pozorovat. Záleží samozřejmě, jestli hledáme varana, žábu, nebo hada,“ doplňuje Mateje jeho žena Zuzana.

Výstupy společně připravují jak v češtině, tak v angličtině. Dokáží tak oslovit více diváků. „Od 1. prosince má navíc Prima ZOOM na dva naše filmy vysílací práva – jeden je o výzkumu žab v Kamerunu a druhý o výzkumu krokodýlů v Kongu,“ uvádí Matej. Po stopách neznámých ohrožených druhů zvířat se vydali už na řadu míst od Makedonie, přes Indii až po Ghanu.

„Je to něco, co mi na studiu chybělo a myslím, že je zde prostor to změnit. Studenti mají totiž málo terénních a praktických zkušeností v přírodě. Já jsem vždy snil o tom, že vyrazím do pralesa a budu se tam moct procházet a hledat zvířata a na vlastní oči vidět, kde žijí a jaké mají návyky. To je něco, co vás knížky ani přednášky nenaučí. Během mnoha cest, které máme za sebou, jsme skutečně zjistili spoustu věcí, které se člověk jen tak nedočte. To je pro mě asi nejvíc fascinující,“ uzavírá Matej.

Hlavní novinky