Přejít na hlavní obsah

Sedm zbytečných obav z Erasmu

Nastává čas přihlašování na zahraniční studijní pobyt Erasmus. Rozhodování, jestli jet, nebo nejet, vždycky doprovází řada obav. Nakonec ale zjistíte, že jsou zbytečné.

1. Je to ztráta času

Že vám semestr v zahraničí nic nedá? Právě naopak. Získáte spoustu nezapomenutelných zážitků, poznáte novou zemi a kulturu a potkáte lidi z celého světa. Kromě toho získáte i jinou univerzitní zkušenost: můžete si zapsat předměty, které se v Česku běžně neučí, poznáte jiný způsob výuky a kdoví, třeba na zahraniční univerzitě vymyslíte i skvělé téma diplomky.

Erasmus bude mít také vliv na vaši budoucí kariéru: zahraniční zkušenost je totiž velmi cenné políčko v životopisu – mít diplom už dneska prostě nestačí. A podle průzkumu Erasmus Impact Study celkem 64 procent zaměstnavatelů považuje zahraniční zkušenost za důležitý faktor při výběru zaměstnanců.

2. Angličtina mi moc nejde

Není to jednoduché odjet do země, kde jste v komunikaci s učiteli a spolužáky odkázáni jenom na angličtinu nebo jiný jazyk. Lepší příležitost ke zlepšování cizího jazyka ale mít nebudete – když bude cizí jazyk všude kolem vás, všechno půjde samo a ztratíte ostych mluvit. Až se budete vracet ze studií domů, zjistíte, že jste se opravdu zlepšili, aniž byste si to uvědomili.

3. Samota a izolace

Být sám v cizí zemi, kde člověk nikoho nezná, může leckoho odradit. Ale nebojte, nebudete jediní erasmáci na univerzitě, zpravidla vás budou desítky, na těch větších univerzitách i stovky. A všichni budete ve stejné situaci: nikoho v cizí zemi nebudete znát. Pevná přátelství v takové situaci navážete velmi rychle a jednoduše.

Spolu se zahraničními studenty budete bydlet na stejných kolejích, chodit na společné přednášky a semináře, budete se potkávat v knihovně i při společných školních projektech a kromě toho pro vás bude spolek ESN (Erasmus Student Network) organizovat společný program: výlety, jazykové kurzy nebo pub kvízy a podobně.

4. Prodloužím si kvůli tomu studium

Vyjet do zahraničí automaticky neznamená prodlužování – po návratu se vám uznají všechny kredity, které v zahraničí získáte. A předměty, které jsou oborové, se vám uznají minimálně jako povinně volitelné B kredity, případně i jako povinné A kredity, když dobře zvolíte univerzitu nebo se domluvíte s oborovým koordinátorem na své katedře či fakultě.

Navíc proti jiným českým univerzitám máte na Masarykově univerzitě jednu velkou výhodu: rozvrh a počet předmětů v semestru je na většině oborů ve vaší režii, takže pokud plánujete jet na Erasmus, můžete si povinné A přeměty odstudovat dřív nebo později. Také existuje takzvaný „individuální studijní plán“, díky němuž můžete předměty studovat na dálku a pak jen přijet na zkoušku. Když se chce, všechno jde.

5. Kolem Erasmu je moc administrativy

Erasmus je opředený jedním velkým mýtem: že je kolem něho spousta papírování. Ve skutečnosti toho ale tolik není. Přihláška se vyplňuje online a její součástí je motivační dopis, výpis známek (získáte na studijním oddělení) a prokázání znalosti jazyka – certifikátem, maturitním vysvědčením nebo jazykovou zkouškou na MUNI. A pak už si jen v přihlášce navolíte tři univerzity, na které chcete nejvíc jet, a čekáte na výsledek (na některých fakultách je součástí výběrového řízení i pohovor).

Než odjedete do zahraničí, musíte si na zahraniční univerzitě jenom vybrat předměty a podepsat studijní smlouvu (tzv. Learning Agreement) a účastnickou smlouvu, díky níž získáte stipendium, a můžete jet. Celý proces pár hodin času sice zabere, ale za tu námahu to určitě stojí.

6. Kamarádi a přítel(kyně) na mě zapomenou

Semestr v zahraničí se sice zdá jako hrozně dlouhá doba, ale ty čtyři měsíce vám utečou rychleji než semestr v Brně. To se vsaďte. A až se vrátíte, budete mít kamarádům i rodině ještě roky co vyprávět. Navíc komunikace na dálku nebyla nikdy jednodušší než dnes a i přítel(kyně) vás může kdykoliv přijet navštívit. Nenechte se odloučením zbytečně odradit: až dokončíte univerzitu a budete pracovat, už nikdy nebudete mít tolik času a takovou příležitost jako teď.

7. Nemám na to peníze

Kde na semestr nebo rok v zahraničí vezmete peníze, nemusíte moc řešit. Masarykova univerzita totiž podporuje studijní pobyty a stáže studentů slušným stipendiem. Například stipendium nejpopulárnějšího studijního programu Erasmus+ Evropa se pohybuje od 330 do 510 eur na měsíc (8,5 až 13 tisíc korun měsíčně) podle toho, do jaké země míříte. Na praktické stáže v Evropě přes program Erasmus+ dostanete stipendium 480 až 660 eur na měsíc (12 až 16,8 tisíc korun měsíčně). A pokud chcete jet mimo Evropu, můžete získat měsíční stipendium až 20 tisíc korun (partnerské univerzity a program Erasmus+ ICM).

Hlavní novinky