Mezi takové hrdé konzultanty patří třeba vědci z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU či Biologického ústavu Lékařské fakulty MU.
Už třetí práci v rámci SOČ si na MUNI vyzkoušela například Hana Bernhardová. Její letošní práce v kategorii Chemie byla nejlepší. „Před dvěma lety jsem se zúčastnila Letní školy proteinového inženýrství, kterou pořádají Loschmidtovy laboratoře, a byla jsem nadšená přístupem, přátelskostí lidí v laboratořích i úrovní výzkumu. Když jsem o rok později hledala laboratoř pro svou práci s přáním vyzkoušet si víc molekulární a biochemický výzkum, byla to jasná volba. Napsala jsem profesorovi Damborskému a byla přijata,“ říká absolventka Gymnázia Františka Palackého ve Valašském Meziříčí.
Hana se věnovala konkrétně strukturní analýze enzymu DmmA. Zkoumala, jakou má enzym strukturu na atomární úrovni a jak se do jeho aktivního místa vážou různé molekuly. Tyto znalosti přinášejí nové informace o funkci enzymu a jeho evolučním původu a dají se využít například při odbourávání toxických látek z prostředí.
„Chtěla jsem věnovat výzkumu větší množství času, naučit se nové metody a víc se v laboratoři osamostatnit. Proto jsem se do Brna v podstatě přestěhovala a pracovala v laboratoři dva až tři týdny v měsíci a pak byla týden ve škole a dopisovala písemky. Někdy to nebylo úplně jednoduché, ale dostala jsem možnost plně se věnovat něčemu, co mě baví a dává smysl,“ popisuje náročný výzkum Hana a dodává, že bez pravidelné školy měla víc času na kamarády i sport.
Život v Brně byl jen malý krok, Hana totiž uspěla v přijímacím řízení na Oxford, kam nastupuje v září. „Studium v zahraničí byl můj dlouhodobý sen, hlavně kvůli získání nových kontaktů a přátel a také kvůli kvalitě univerzitní výuky a skvělým příležitostem k výzkumu. Konkrétně Oxford jsem zvolila kvůli specifickému systému výuky založenému na tutoriálech, tedy pravidelných individuálních konzultacích o probírané látce s nejlepšími lidmi v daném oboru. Věřím, že tento způsob studia založený na diskuzi a logickém myšlení člověku hodně dá,“ dodala studentka, jejíž práci vedl Martin Marek z Přírodovědecké fakulty MU.
Loschmidtovy laboratoře byly letos hodně úspěšné, z celostátního kola SOČ totiž odešel se třetím místem další jejich student Martin Havlásek, který pod vedením Antonína Kunky, pracoval na projektu Studium molekulární podstaty stability proteinů. Aktuálně se chystá nastoupit na MUNI ke studiu biochemie.
Zachycení talentů ještě před nástupem na univerzitu
Na SOČ spolupracuje se středoškoláky třetím rokem také Stjepan Uldrijan z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU. Prvním impuls k tomu mu dali kolegové a především výukové centrum Bioskop, které pořádá semináře pro středoškoláky.
„Je to samozřejmě náročnější, je třeba připravovat témata, která mohou časově i metodicky zvládnout školou povinní mladí lidé. Také v laboratoři jim musíme věnovat víc času, protože neznají používané metody a další věci. Je to ale investice do budoucna, protože studenti si mohou osahat práci v laboratoři, zjistit, o čem je výzkum a zda by je to opravdu bavilo. Pokud pak nastoupí na univerzitu a budou mít zájem pracovat v naší laboratoři, už se budeme vzájemně znát,“ přiblížil Uldrijan, proč se do konzultací pustil.
O jeho úspěšné práci se středoškoláky svědčí to, že v letošní celostátním kole uspěly dvě studentky, které vedl. V kategorii Zdravotnictví získala první místo Jana Nguyenová s prací Mechanismy umožňující nádorovým buňkám přežít extrémní metabolický stres. Třetí místo vyhrála Denisa Patková, která se věnovala výzkumu proteinu PARP1, který reguluje aktivitu nádorového supresoru p53.
Zdravotnictví bylo pro MUNI velmi úspěšnou kategorií, protože druhé místo v ní obsadila Natálie Carbolová pod vedením Markéty Bébarové z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty MU s prací Vliv léčiva aminofylinu na draslíkový inward rectifier proud u lidských srdečních buněk.
Ochrana přírody i zemědělství
Úspěšní byli také školitelé z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU. V kategorii Ochrana a tvorba životního prostředí zvítězil Martin Švejnoha s prací Společenstva nočních motýlů východní části přírodního parku Údolí Bílého potoka u Veverské Bítýšky, kterého vedl Igor Malenovský.
V kategorii Zemědělství byl pak třetí nejlepší Čeněk Motyčka s prací Výskyt motolice jaterní v chovech skotu a malých přežvýkavců na území České republiky, kterému pomáhala Lucie Škorpíková.
Přírodovědecká fakulta si může připsat ještě jedno vítězství, v kategorii Matematika a statistka byl nejlepší Zdeněk Pezlar se svou prací "Zajímavá využití algebraické teorie čísel", kterému pomáhal bakalářský student Tomáš Perutka.
Druhé místo v kategorii Biologie získala Ema Grofová, která se pod vedením Zuzany Koledové z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU zabývala testováním vlivu fibroblastových růstových faktorů na vývoj mléčné žlázy ve 3D kulturách.
Mezi úspěšnými řešiteli celostátního kola SOČ se objevili mnozí i další studenti vedení například odborníky z institutu CEITEC MU nebo Centra pro transfer technologií MU.
