Do konce listopadu je možné podávat přihlášky do doktorských studijních programů na Masarykově univerzitě. Pokud se blíží konec vašeho magisterského studia a uvažujete nad pokračováním na doktorát, dobře si vše promyslete. Sepsali jsme pro vás pět základních otázek, na které byste si měli před podáním přihlášky odpovědět.
Proč mě doktorát láká?
Pokud o doktorském studiu vůbec uvažujete, máte k tomu nejspíš nějaký důvod. Nebo byste aspoň měli mít. Ujasněte si proto sami pro sebe, proč vás doktorát vlastně láká. Chcete se v budoucnu věnovat akademické kariéře? Chcete si prohloubit expertízu v konkrétní oblasti nebo tématu? Chcete si vyzkoušet výzkumnou práci? Důvodů může být celá řada. Doktorát zdaleka není jen pro ty, kteří směřují do akademické sféry.
Proč je důvod tak důležitý? Protože se od něj pravděpodobně budou odvozovat vaše očekávání a cíle. Pokud na doktorát nastoupíte, nejspíš mu věnujete čtyři roky úsilí a bylo by zbytečné, kdyby to nevedlo k vytouženým cílům. Stejně jako v případě důvodů, ani pokud je řeč o cílech, nelze vypsat žádný vyčerpávající seznam: může jít o celkové zvýšení kompetencí, vytvoření odborné publikace, získání učitelských dovedností a tak dále.
Bude mě to bavit?
Zní to banálně, ale touha po vyšším akademickém titulu či snaha přispět k vědění společnosti ještě nemusí znamenat, že vás doktorát bude bavit. Očekávejte silné zaměření na publikování – pokud vás tedy nikdy moc nebavilo psát seminární práce nebo vám to ani po letech tréninku moc nešlo, budete mít nejspíš na doktorátu problém.
Rovněž už nesmíte očekávat, že vám někdo bude přesně říkat, co máte dělat. Přestože musíte plnit určité povinnosti, doktorské studium je značně individualizované a očekává se, že budete směřovat právě k cílům, které jste si sami vytyčili. Pokud jste tak během dosavadního studia oceňovali volnost a možnost profilovat se vlastním směrem, budete nyní jako ryba ve vodě.
Zároveň platí, že pokud vás to bude bavit, můžete studiu věnovat klidně veškerý čas a bohatě se vám to vrátí. Pokud naopak plánujete zároveň i pracovat, nemusí to vadit, jen budete nejspíš kýžených výsledků dosahovat o něco pomaleji.
Čemu se chci věnovat a pod čím vedením?
Toto jsou otázky, které si musíte ujasnit nejen pro sebe, ale i pro účely přijímacího řízení. Už v přihlášce na ně totiž budete muset odpovědět, a to velice podrobně. Pokud se nějakému tématu věnujete už delší dobu, nebude to pro vás nejspíš velký problém – stačí ho vhodně rozvinout a naplánovat si výzkum, který bude rozsahově a kvalitativně odpovídat doktorským požadavkům.
Pokud o tématu zatím jasno nemáte, může vám pomoct malá rešerše. Co se aktuálně ve vašem oboru řeší, kolem čeho se vedou debaty? Nebo naopak – čemu není věnována taková pozornost, a přitom je zde prostor pro nová zjištění?
Výběr tématu úzce souvisí s výběrem školitele. Platí zde stejně jako u diplomek či bakalářek, že školitel by měl tématu rozumět či se mu ideálně přímo sám věnovat, aby vás mohl dobře vést. Můžete ale narazit na několik problémů: ne každý člen katedry či ústavu může být školitelem (zpravidla mohou doktorandy vést pouze docenti a profesoři, ale ověřte si to přímo na pracovišti, kam chcete zamířit) a většinou mají školitelé určitou kapacitu, která může být zrovna naplněná.
Při výběru školitele se nezapomeňte podívat i na charakteristiky, jako je jeho publikační aktivita (publikuje hodně a úspěšně?), vedené projekty a další aktivity, třeba kontakty se zahraničními výzkumníky. To všechno pro vás může mít později význam.
Jaký je přístup k doktorandům na mé katedře či ústavu?
Přístup k doktorandům a doktorskému studiu se na jednotlivých pracovištích může lišit. Už samotný proces výběru při přijímacím řízení může být volnější, nebo naopak pečlivý a síto přísné. I pozdější praxe pak může být dost rozdílná. Vyplatí se proto obrátit na aktuální doktorské studenty na pracovišti, kam se hodláte hlásit, a vyzvědět od nich co nejvíce.
Na co se ptát? Zajímejte se třeba o to, kolik je na daném pracovišti doktorandů, jestli mají nějaké vyhrazené pracovní místo, zda se s nimi počítá v projektech či jaké jsou na ně kladeny požadavky z hlediska asistence ve výuce. Obecně si také včas zjistěte, jaké požadavky budete v rámci doktorského studia muset splnit – typicky kolik odborných článků publikovat, na kolika zahraničních konferencích přednášet či jakou dobu strávit v zahraničí na výzkumném pobytu.
Důležité může být i materiální zázemí – pokud kupříkladu víte, že pro váš výzkum budete potřebovat využívat laboratorní vybavení, je na místě ověřit si, za jakých podmínek to bude možné.
Peníze až na prvním místě…
Pokud budete studovat v prezenční formě doktorského studia, budete mít nárok na doktorské stipendium. To je aktuálně ve výši zhruba dvanáct tisíc korun měsíčně. Z této částky nejspíš dokážete vyžít, pokud ale plánujete věnovat se doktorátu opravdu naplno, bude se vám hodit možnost získat i dodatečné zdroje příjmu, abyste nemuseli brigádničit mimo obor. Zjistěte si tedy, zda jsou na pracovišti, kam se chcete hlásit, možnosti podílet se na výzkumných projektech, získat na nich část úvazku, případně zda katedra či ústav vypisuje nějaká další stipendia kupříkladu za publikační úspěchy.
V některých případech je možné získat finance i na vlastní výzkumný projekt a částečně z něj financovat vlastní částečný úvazek. I tyto možnosti si zjistěte, ať už od potenciálního školitele, nebo od zkušenějších spolužáků.
