Tady máte dva úkoly a 24 hodin na jejich vypracování. Zítra dostanete další dva. Kdo se při jejich řešení obzvlášť blýskne, dostane místo v laboratoři na fakultě.
Nějak tak začínala cesta studenta Tomáše Bruknera do laboratoře v Institutu teoretické informatiky na fakultě informatiky. V klání, které se konalo loni na podzim, se mu povedlo na sebe upozornit a dnes už několik měsíců pracuje na projektu, který mu zajistil téma bakalářské práce, a vypadá to, že co dělat bude mít i na magisterském stupni.
„Zkráceně řečeno píšeme program, který se věnuje abstraktní interpretaci,“ naznačuje Brukner a vysvětluje, že tímto způsobem získá programátor nadmnožinu informací o tom, co může program dělat.
Metoda nedává absolutně přesná data, proti ostatním má však výhodu v rychlosti a navíc nevyžaduje od programátora žádnou práci navíc. „Normálně se totiž testuje tak, že se program spouští nad různými vstupy a kontroluje se, jestli dává očekávaný výstup. Což je pracné, a proto ne všichni programátoři rádi testují,“ dodává s úsměvem Brukner, jenž díky novému postupu, který spolu s kolegy využívá, nemusí program vůbec spouštět.
„Nejdřív jsme řešili přístup, jakým problematiku uchopíme, a pak jsme začali plnit jednotlivé úkoly. Líbí se mi, že mám kontrolu nad tím, co dělám, a můžu to ovlivňovat, což nejde všude,“ upozorňuje Brukner, pro něhož je hlavní odměnou místo v laboratoři, ale hodí se i honorář, který za svoje úsilí dostává. „Je to dobře vymyšlené. Když student dělá něco takového a pak si musí hledat ještě jinou práci, za kterou dostane zaplaceno, tak se první aktivitě nemůže věnovat naplno.“
Případ posluchače třetího ročníku oboru paralelní a distribuované systémy to ovšem není, ten tráví na fakultě spoustu času. Sám už totiž působí jako studijní poradce ve dvou předmětech, a tak částečně učí mladší spolužáky.
„Není to nic zase tak neobvyklého, schopní studenti dostávají šanci podílet se na výuce běžně,“ líčí Brukner. Předměty, které má dnes částečně na starost, si zapsal už v prvním ročníku a po jejich úspěšném absolvování dostal nabídku, zda nechce pomyslně přejít na druhou stranu třídy. Povedlo se mu to i díky tomu, že se problémům, s nimiž dnes pomáhá jiným, věnoval už před nástupem na vysokou školu.
A co bude po ní? Z dosavadního Bruknerova univerzitního postupu by se dalo soudit, že přinejmenším vyzkouší kariéru vědce. K takovému rozhodnutí se ovšem podle svých slov ještě nedostal. Jistě ovšem ví, že přihlásit se do podobné soutěže, jako to udělal na podzim on, se vyplatí.
Business IT Club
Mají nápad, ale nevědí, jak to zařídit, aby fungoval v praxi a vydělával peníze. Nebo se naopak vyznají v byznysu, ale s generováním inovativních myšlenek už je to horší. Takto se často dělí studenti, kteří by rádi prorazili ve světě podnikatelů. Pomoct oběma stranám nebo je rovnou spojit dohromady, o to se už téměř rok snaží Business IT Club (zkráceně BIZIT), který funguje pod patronací fakulty informatiky. „Snažíme se o poloformální setkávání se začínajícími i dlouhodobě úspěšnými podnikateli, které je inspirativní a může studenty hodně naučit,“ říká zakladatel brněnské buňky BIZITU Tibor Szabó, který sem nápad spolu s kamarády přenesl z Prahy.
Organizátoři setkání už mají první plány i na podzimní semestr. Ve čtvrtek 27. září si se studenty přijede povídat strůjce největšího slovenského knihkupectví Michal Meško. Další program bude k dispozici na webu bizit.cz.
