Přejít na hlavní obsah

Mladý astrofyzik odhaluje tajemství černých děr

Hvězdná obloha přivedla student přírodovědecké fakulty až na stáž do Evropské kosmické agentury v Madridu. 

Přestože se v mládí hvězdné obloze příliš nevěnoval, po příchodu na Masarykovu univerzitu ho astrofyzika uchvátila. Díky pětiměsíční stáži v Evropské kosmické agentuře (ESA) chce Vladimír Domček pokračovat i v doktorském studiu tohoto oboru.

Přiměl ho k tomu mimo jiné i objev, na kterém se díky pobytu v sídle ESA u Madridu podílel. Podařilo se mu totiž potvrdit existenci několika mezihvězdných oblaků v blízkosti aktivního jádra galaxie NGC 985, která se nachází v souhvězdí Velryby.

Domček přemýšlel o praxi či zahraničním pobytu už v době, kdy šel na magisterské studium. Jeho vedoucí mu doporučil právě kosmickou agenturu, která každoročně vypisuje asi dvě desítky programů pro studenty z celé Evropy.

Získat stáž právě v ESA ale rozhodně nebylo jednoduché. „Vedoucí mého projektu v agentuře mi říkal, že se jim na jeden projekt hlásilo zhruba sedmdesát lidí. Z nich si vybrali na základě zaslaného životopisu několik adeptů a s nimi pak dělali pohovory, buď osobně, nebo přes Skype,“ popsal výběrové řízení student astrofyziky.

Vladimír Domček (pátý zprava) s dalšími stážisty v ESA.

V ESA zpracovával údaje o rentgenovém záření z jádra uvedené galaxie, které naměřila družice začátkem roku 2015. „Předpokládá se, že ve středu každé galaxie je supermasivní černá díra, na kterou díky obrovské gravitaci dopadá hmota z okolí. Je to ale zvláštní jev, při němž se kolem černé díry vytvoří a rotuje takzvaný akreční disk, ve kterém látky dosahují velmi vysokých teplot a vysílají do kosmu různé záření, které můžeme pozorovat,“ vysvětlil Domček základní představu o jádrech galaxií.

V rentgenových datech, která mohou pozorovat jen speciální družice na oběžné dráze kolem Země, sledoval vnitřní část galaktického jádra, tedy disku, kde se podle dřívějších pozorování zřejmě pohybují mračna hmoty.

„V  pozorované části galaktického jádra se nám podařilo potvrdit existenci pěti shluků s různými fyzikálními vlastnostmi, které se pohybují směrem od středu galaxie,“ popsal objev Domček. Mračna se podle jeho slov pohybují různou rychlostí, od 300 až po 7 000 kilometrů za sekundu, mají rozdílnou hustotu a liší se i rychlostí pohybu části v každém shluku.

Zkoumání černých děr je v astronomii poměrně nový jev. I když jejich existenci teoreticky předpověděl už Albert Einstein, první vážný kandidát na toto těleso se objevil až v roce 1971. „Okolo černých děr je tak stále ještě mnoho neznámého. Netušíme například, jak ty nejhmotnější z nich vznikají, jak vypadá jejich bezprostřední okolí a jak ovlivňují vývoj celých galaxií. To jsou aktuální otázky, na které vědci v současnosti hledají odpovědi,“ podotkl mladý astrofyzik.

European Space Astronomy Centre ve Villanueva de la Cañada, blízko Madridu.

V Madridu se však nevěnoval jen svému projektu. Díky častým seminářům, na nichž přednášejí lidé z evropských univerzit i z NASA, získal další cenné znalosti a zkušenosti. „Bohatý byl samozřejmě i společenský život. Jako stážisté jsme si organizovali různé výlety do přírody i významných španělských měst, sportovní akce a samozřejmě i večerní pozorování noční oblohy,“ uvedl Domček.

Dodal, že s ostatními studenty rozběhli projekt Tech for Space, který chce podporovat mezinárodní týmovou spolupráci studentů s Evropskou kosmickou agenturou. Doufá taky, že stáž v prestižní instituci mu pomůže se získáním doktorské pozice. Chtěl by studovat témata blízká mezihvězdné látce, jádrům galaxií a černým dírám.

„Rád bych se v budoucnu věnoval pozorovatelské astronomii, a to především studiu rentgenového, ultrafialového a gama záření,“ řekl Domček, který už teď vypomáhá na hvězdárnách v Brně a ve Vyškově a občas i v rodném Partizánském.

Hlavní novinky