Přejít na hlavní obsah

Téma: Jaderná energie. Změníme přístup k elektřině?

Zemětřesení, která způsobila požár v jaderné elektrárně Onagawa a selhání chladicího systému v elektrárně Fukušima v severovýchodním Japonsku, oživila ve světě debatu o jaderné energetice. V řadě zemí a mezi nimi i v sousedním Německu to vedlo k odklonu politických představitelů od tohoto typu zdroje elektřiny. V Česku naproti tomu podle průzkumů veřejného mínění jadernou energii podporuje kolem 70 procent obyvatel. Měli by i Češi v kontextu havárie uvažovat o změnách?

AnotaceJadernaEnergetikaVětšina oslovených odborníků Masarykovy univerzity se shoduje, že z nehody, ke které došlo v Japonsku, je jistě třeba vzít si ponaučení. Spíše než hledat jiné zdroje energie je ale podle nich obecně potřeba přehodnotit způsob, jak si lidstvo zvyklo přistupovat ke spotřebě elektřiny.

„Z každé nehody je nutné si vzít ponaučení, automaticky zaujmout zamítavý postoj k jaderné energetice by ale nebylo vhodné. Po závalu horníků v dolech se také nezavřou tepelné elektrárny, ale vede to ke zlepšení bezpečnosti práce horníků. Riziko, že se nehoda může stát, je daní za náš blahobyt, který si bez levné elektřiny neumíme moc představit. My všichni neseme za všechny možnébudoucí havárie částečně vinu, protože jsme svou lačností po elektřině zavdali příčinu, aby byly jaderné elektrárny stavěny,“ myslí si Michal Bittner z přírodovědecké fakulty.

Pro detailnější zobrazení klikněte na grafiku.

A podobný postoj zastává i známá environmentalistka Hana Librová z  fakulty sociálních studií. „Měli bychom to brát jako výzvu, abychom byli zdrženlivější tam, kde neznáme koncovky výrobních procesů a vedlejší účinky. A protože vedlejší účinky má prakticky každá činnost, je třeba se obecně zamýšlet nad hranicemi lidských zásahů do světa,“ říká.

Je čas přehodnotit přístup k výrobě elektřiny?
Japonská tragédie potvrzuje, že jaderná energetika přesahuje horizont toho, za co je člověk schopen nést odpovědně důsledky, a proto ani nemůže být alternativou – to je jen jeden z mnoha podobných názorů, které se objevily na světové politické scéně krátce po nehodě v jaderné elektrárně Fukušima způsobené silnými zemětřeseními. Je skutečně čas přehodnotit v Česku dosud vstřícný postoj k jaderné energetice?

Jaderná energie je odborníky zpravidla přijímána jako rozumná alternativa zejména k tepelným elektrárnám založeným na spalování uhlí, které představují dominantní zdroj světové elektřiny. „Ve srovnání s jinými zdroji jsou jaderné elektrárny relativně šetrné vůči životnímu prostředí. Na jednotku výkonu zabírají nejmenší plochu krajiny, emise CO2 jsou v celém životním cyklu velice nízké, emise radionuklidů při výrobě elektřiny jsou nižší než u uhelných elektráren a vhodnou těžbou uranu se ve srovnání s uhlím nezdevastuje tolik krajiny,“ vysvětluje Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí na přírodovědecké fakultě.

Jaderná energie je odborníky zpravidla přijímána jako rozumná alternativa zejména k tepelným elektrárnám založeným na spalování uhlí, které představují dominantní zdroj světové elektřiny.
Jaderná energie je odborníky zpravidla přijímána jako rozumná alternativa zejména k tepelným elektrárnám založeným na spalování uhlí, které představují dominantní zdroj světové elektřiny.

Odpady a havárie
Mezi hlavní argumenty proti jaderné energii patří nebezpečné radioaktivní odpady, které je nutné skladovat po stovky až tisíce let, a dosud nebyla vyvinuta technologie, jež by umožnila jejich další využití. Vědci nicméně ani v tom často nevidí problém. „Množství odpadů, které při provozu jaderných elektráren vzniká, je velmi malé, a dá se tudíž dobře skladovat a oddělit od vnějšího životního prostředí,“ uvádí ředitel ústavu fyzikální elektroniky na přírodovědecké fakultě David Trunec.

Ani v nebezpečí jaderných havárií nevidí fyzik zásadní důvod, proč jaderné elektrárny zavrhnout. „Za více než padesát let provozu jaderných elektráren došlo podle klasifikace Mezinárodní agentury pro atomovou energii k méně než deseti haváriím. Jaderná energetika tudíž patří k nejbezpečnějším průmyslovým odvětvím. Uvažte a porovnejte třeba počty nehod v hornictví za stejné období,“ říká Trunec.

K ohrožení životního prostředí haváriemi jaderných elektráren dokonce nabízí Michal Bittner kacířskou myšlenku, že ten, kdo má rád přírodu a naopak na lidech mu moc nezáleží, by měl jadernou energetiku podporovat. „Po černobylské katastrofě bylo evakuováno 135 tisíc lidí, přibližně 4 tisíce zemřely. Dnes je ale stav životního prostředí v okolí černobylského torza velmi dobrý. Je zde prakticky divočina a vyskytují se tady i živočišné druhy velmi vzácné: vlci, medvědi, zubři a další. To proto, že tu nejsou lidé, žádný průmysl ani doprava,“ popisuje paradox havárie Bittner.

„Po černobylské katastrofě bylo evakuováno 135 tisíc lidí, přibližně 4 tisíce zemřely. Dnes je ale stav životního prostředí v okolí černobylského torza velmi dobrý. Je zde prakticky divočina a vyskytují se tady i živočišné druhy velmi vzácné,
„Po černobylské katastrofě bylo evakuováno 135 tisíc lidí, přibližně 4 tisíce zemřely. Dnes je ale stav životního prostředí v okolí černobylského torza velmi dobrý. Je zde prakticky divočina a vyskytují se tady i živočišné druhy velmi vzácné," říká přírodovědec Michal Bittner. Foto: Slawojar.

Volba zdrojů energie není černobílá
Odborníci se ale vesměs shodují, že jaderná energie není něco, nad čím by bylo možné nadšeně jásat, varují ovšem před bezhlavým opouštěním tohoto zdroje ve prospěch alternativních zdrojů. „Je jistě třeba hledat jiné zdroje, ale i ty doposud nalezené, jako je využití biomasy, větrná energie nebo energie vodních toků a v jistém ohledu i energie solární, mají nečekané vedlejší důsledky, o nichž odpůrci jaderné energetiky mlčí,“ varuje environmentalistka Hana Librová z fakulty sociálních studií a dodává, že navzdory tomu, co se stalo v Japonsku, má jaderná energie jednu přednost: lidé se jí bojí a snaží se být při její výrobě relativně opatrní.

Pokud bychom se měli zbavit jaderné energie, považuje Librová za nutné, aby společnost připustila existenci limitů a zdražila energii. „Obejít se bez jaderné energie lze, a to když se spokojíme s menší spotřebou elektřiny,“ říká k problematice Bittner. Cesta je podle expertů ve zvýšení efektivity využívání energie. Bez zásadního růstu ceny elektřiny na několikanásobek současné ceny nicméně není pravděpodobné, že vznikne tlak k potřebným inovacím.

KOMENTÁŘE K JADERNÉ ENERGETICE:
Bohuslav Binka: Fukušima a budoucnost energie z jádra
Zdeněk Bochníček: Antijaderný postoj ochránců přírody je paradoxní


Jaderná energetika v číslech
- 443 jaderných reaktorů je na světě v provozu, dalších 64 je ve výstavbě
- 102 jaderných reaktorů, tedy nejvíce na světě, mají Spojené státy, následuje je Francie (58) a Japonsko (54)
- 34 % světových reaktorů je starších než 30 let
- 68 971 tun uranu bude letos potřeba k provozu jaderných elektráren (mezi největší producenty patří Kazachstán, Kanada a Austrálie)

Nehody jaderných elektráren
1977: Jaslovské Bohunice, Československo
V důsledku poškození palivového článku došlo v reaktoru k lokálnímu přehřívání, korozi a úniku radioaktivity do prostoru elektrárny. Havárie vynutila její úplné uzavření.

1979: Three Mile Island, Spojené státy

Ztráta chladící kapaliny a částečné roztavení jádra reaktoru způsobilo únik radioaktivity do okolí a dosud nejvážnější havárii americké jaderné elektrárny.

1986: Černobyl, Ukrajina

Během experimentálního testování nových bezpečnostních prvků elektrárny došlo ke zvýšení výkonu a následné explozi. Ta poškodila regulaci reaktoru a jeho ochranný obal.

2011: Fukušima, Japonsko

Selhání chladících systémů v důsledku zemětřesení a následného tsunami vedlo k výbuchům nahromaděného vodíku, destrukci reaktorových budov a úniku radioaktivity do okolí.

Plusy a minusy alternativ k jaderné energii
Tepelné elektrárny se spalovacím procesem jsou nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie na světě. Většinou využívají spalování uhlí (méně často pak plynu nebo ropy a jejích derivátů). Jde o zavedený, ale poměrně nákladný a málo efektivní zdroj výroby, který navíc využívá fosilní palivo, jehož zásoby jsou velmi omezené. Ekologicky problematické jsou také vysoké emise CO2.

Vodní elektrárny představují zpravidla efektivní a ekologicky čistou výrobu energie, jejich využití je ale výrazně omezené přírodními podmínkami. Velká vodní díla, která je často doprovázejí, mají navíc negativní dopad na přírodu. Malé vodní elektrárny, které jsou k přírodě šetrnější, představují ovšem jen lokální zdroj energie.

Hlavní výhodou větrných elektráren je obnovitelný charakter. Zásadní nevýhoda spočívá v závislosti na povětrnostních podmínkách, které jsou nevypočitatelné a v některých oblastech dokonce nevyužitelné. Kritice větrné elektrárny často čelí kvůli nešetrným estetickým zásahům do krajiny a negativním vlivům na faunu.

Sluneční elektrárny mají podobnou nevýhodu jako ty větrné, protože jsou závislé na přírodních podmínkách. Představují také neestetický zásah do krajiny. Nabízejí nicméně další obnovitelný zdroj energie, který je dobře využitelný například na úrovni rodinných domů pro ohřev teplé užitkové vody. Ekologicky problematická je ovšem výroba fotovoltaických článků a jejich likvidace po skončení životnosti.

Hlavní novinky