Magazín M Zprávy z MUNI
  • Události
  • Věda a výzkum
  • Student
Rubriky
English
    • Události
    • Sport
    • Komentáře
    • Věda a výzkum
    • Student
    • Výuka
    • Uchazeči
    • Absolventi
  • English

Nikdy v historii nebylo tolik souborů

Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici se mění, stejně jako uchovávání lidových tradic.

Téma
7. dubna 2013
Martina Fojtů
Ilustrační foto: Wikimedia/Frettie

Nová generace vedoucích souborů je sice vzdělanější, ale v terénu se s přežívajícími tradicemi potkává jen občas.Řekne-li se folklorní akce, vybaví se řadě lidí Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. Jeho dlouholetým ředitelem je Jan Krist, muž, jenž se v oboru orientuje jako málokdo, a tak může velmi dobře popsat, jakými proměnami festival postupně prochází. A že jich není málo.

„Pryč jsou časy organizovaných návštěv, při nichž v autobusech přijížděli lidé, které nějaká prezentace lidových tradic vůbec nezajímala. Na festival jezdili, protože to brali jen jako nějaký výlet,“ říká Krist.

Jací lidé na podobné akce jezdí dnes? Z průzkumu, který dělali organizátoři slavného festivalu, vyplynulo, že o akci je zájem z celého Česka, i když návštěvníci z Moravy převažují. Přijíždí také spíš lidé vzdělanější – 80 procent diváků má minimálně maturitu – a největší část do Strážnice zavítá se svojí rodinou.

„Za to jsme rádi, protože to napomáhá chápání smyslu a předávání tradic,“ říká ředitel Krist. Sám je jedním z těch, kdo tradiční způsob života na vesnici ještě zažil. Pochází z Milotic u Kyjova, kde jeho rodina žila a pracovala na vlastním hospodářství. Předkové z obou stran patřili mezi vesnické muzikanty a ochotníky, takže nebylo divu, že se Krist začal věnovat folkloru a národopis a historii vystudoval i na Masarykově univerzitě.

Stejně jako se mění lidé před pódiem, mění se i ti na něm a to, co předvádějí. Ještě před dvaceti lety v řadě těles dožívali nositelé lidových tradic z terénu. Jejich vedoucí, choreografové a muzikanti často ještě sbírali materiál po venkově a byli i v kontaktu s odborníky.

„Také pro ně byla samozřejmostí účast na rozličných školeních, která pro ně organizovala kulturní střediska, což se projevovalo i v úrovni připravovaných čísel,“ domnívá se Krist, který si všímá toho, že nová generace vedoucích je sice vzdělanější, ale v terénu se s přežívajícími tradicemi potkává jen občas.

Po roce 1989 se počet souborů v Česku neobyčejně rozšířil.„Věnují se přípravě programových celků podle vlastních představ. Nic proti tomu, tak tomu bývalo vždycky, ale někdy jim škodí, že neznají dostatečně materiál či ignorují určité zákonitosti tradic lidové kultury,“ líčí ředitel strážnické slavnosti.

Má ale na druhou stranu radost, že pořád existuje řada těles, u kterých to tak není. „Po roce 1989 se počet souborů v Česku neobyčejně rozšířil. Nikdy v historii jich zde nepůsobilo tolik jako dnes.“

Související články

  • Lidová kultura (pře)žije

    Má lidová tradice šanci se do budoucna udržet? A čím to, že se zachovala až dodneška?

  • Pavlicová: Lidová kultura prožívá renesanci

    Lidé hledají své místo v globalizovaném světě, a tak se začínají vracet ke kořenům, říká etnoložka Martina Pavlicová.

  • Známého folkloristu Dušana Holého ocenila univerzita i ministerstvo

    Významná osobnost české lidové kultury a profesor filozofické fakulty Dušan Holý letos slaví 80 let.

  • Zemřel uznávaný etnolog Dušan Holý

    Etnolog a etnomuzikolog Dušan Holý působil v Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty MU, práci na univerzitě věnoval více než půl...

MUNIMasarykova univerzita

Vydává Masarykova univerzita, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Redakce | Ceník inzerce | PDF | Podmínky užití

Sledujte Magazín M:

Facebook Twitter RSS

Hlavní verze článku