Téma

V dnešní době jsou elektronické platební systémy nedílnou součástí našeho každodenního života. Pomocí platebních karet vybíráme hotovost, realizujeme platby v kamenných obchodech či přes internet, vlastní bankovní účty spravujeme prostřednictvím různých systémů elektronického bankovnictví. Přesto však, dojde-li řeč na téma bezpečnosti jednotlivých elektronických systémů, jsou informace od bank více než kusé a s odstupem času lze pouze konstatovat, že jednotlivé finanční instituce podle svých prohlášení činí své systémy neustále bezpečnějšími.

Když se řekne věda, představí si jedni třeba cyklotron, jiní laboratoř s mikroskopy. Někoho napadne matematika a někoho mobilní telefon. Prostě úžasné věci, nad kterými zůstává rozum stát nebo které tu před pár lety ještě nebyly. Vedle nich vypadají humanitní a společenské vědy vyloženě bledě: co vůbec mohou nabídnout? Do novin se dostanou tak nanejvýš archeologové a egyptologové, když něco hodně nečekaného objeví. Ale my ostatní?

Kriticky reflektovat současný stav humanitních a společenskovědních oborů a ujasnit si jejich pozici v systému terciárního vzdělávání, potažmo v rámci připravované reformy – takový cíl si kladla dubnová konference Současnost a budoucnost humanitních oborů. První z cyklu plánovaných setkání zástupců univerzit a ministerstva školství hostila Masarykova univerzita.

Akademický senát Masarykovy univerzity (AS MU) nebo také takzvaný velký senát, který ve své nově zvolené podobě poprvé zasedl 16. února, patří vedle rektora a vědecké rady mezi klíčové akademické orgány univerzity. Přestože si řada lidí myslí, že jeho pravomoci jsou jen formální či poměrně omezené, zdaleka tomu tak není.

Volby do Akademického senátu MU (AS MU) jsou za námi a nový senát sestaven. Jak zvolení senátoři hodnotí předchozí funkční období a s čím vstupují do toho nového, se svěřili Jeffrey Vanderziel zvolený do Komory akademických pracovníků za Filozofickou fakultu a Veronika Kudrová, v minulém období předsedkyně Studentské komory AS MU, zvolená za Právnickou fakultu.

Ptali jsme se, co si o Akademickém senátu Masarykovy univerzity myslí studenti: 1. Víte, jaké má senát MU kompetence a co pro vás může udělat? 2. Volili jste nebo víte, kdo kandidoval?

V roce 2010 by poprvé měli všichni čeští středoškoláci skládat jednotnou státní maturitní zkoušku. A právě státní maturita se stala klíčovým tématem výroční konference ředitelů partnerských středních škol a vedení Masarykovy univerzity, která se uskutečnila v prosinci v prostorách Mendelova muzea.

Jak se dívají na státní maturity a jak by na ně měly reagovat vysoké školy? Na tyto otázky reagovali ředitelé některých středních škol, které jsou součástí partnerské sítě Masarykovy univerzity, opatrně. Jejich očekávání jsou spíše negativní. Přestože myšlenku státních maturit obecně vítají, obávají se, že nesplní svůj cíl, protože s nimi vysoké školy nebudou moci pracovat při přijímacím řízení.

Zavčasu rok předem, 17. listopadu 2008, přišli studenti s výzvou Dárek ke dvacetinám. Obsah výzvy obnáší čtyři body, stručně: omezení lobbingu, pořádek v mediálních radách, omezení poslanecké imunity a zrušení praxe tzv. legislativních přílepků. Jistě to jsou důležité věci, ale obávám se, že – pochopitelně – do ohniska všech problémů studenti, kteří se narodili už po Listopadu, nedosáhli. To je někde jinde. Ale k vysvětlení se musím trochu vrátit.

Druhou besedou pokračoval cyklus Úsvit v Čechách věnovaný připomínce sametové revoluce a konce komunistického režimu v Česku. Hosty besedy, která se konala v Divadle Husa na provázku a na jejíž organizaci se podílí Masarykova univerzita, byli textař a podnikatel Michal Horáček, spisovatel Pavel Kohout a bývalý člen studentského stávkového výboru, dnes docent na Filozofické fakultě MU Jiří Voráč. Michal Horáček poskytl muni.cz rozhovor.

Součástí programu Brněnského listopadu je i stejnojmenná putovní výstava, která celkem na třiadvaceti panelech prostřednictvím fotografií a dalších dokumentárních materiálů, poskytnutých především Archivem Masarykovy univerzity, popisuje události, které se odehrávaly v průběhu listopadu a prosince 1989 přímo v ulicích Brna. Výstava byla až do poloviny prosince ke zhlédnutí v atriu Fakulty sociálních studií, do poloviny ledna bude k vidění v kavárně Bakala Café a pak se vydá na cestu po různých, nejen brněnských prostorách. Jedním z autorů výstavy je student FSS Martin Voráč.

Akce Brněnský listopad, kterou připravili studenti z organizace Inventura demokracie k připomenutí výročí sametové revoluce, přivedla na půdu Fakulty sociálních studií mnoho zajímavých osobností souvisejících s převratnými událostmi podzimu 1989.