Knihovna v kampusu ožívá. Knihami i studenty

Jedenáct kilometrů polic už se pomalu plní nejrůznějšími příručkami, skripty, učebnicemi. Nová knihovna univerzitního kampusu tak začíná sloužit studentům Lékařské a Přírodovědecké fakulty. Za poslední čtvrtletí si do ní přišli už pro více než třináct tisíc výpůjček.

„Knihovnu jsme otevřeli loni v říjnu, kdy byly zpřístupněny především fondy bývalé Ústřední knihovny Lékařské fakulty,“ poznamenává vedoucí knihovny v kampusu Zdeňka Dohnálková. Od října přijala knihovna další publikace, například z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty či Biologického ústavu Lékařské fakulty. Celkem asi šedesát tisíc svazků. „Na policích je však ještě všechny nemáme. Nejprve je musíme nově označit, případně knihovnicky zpracovat, aby byly k dispozici v elektronickém katalogu pro výpůjční systém,“ vysvětluje vedoucí knihovny, proč jsou police zatím poloprázdné.

V současnosti je tedy v knihovně přes 100 tisíc svazků. „Po dobudování další části kampusu očekáváme začlenění fondů biologických oborů PřF a fondů Fakulty sportovních studií v objemu zhruba jednou tak velkém, jaký máme dnes,“ prozrazuje Dohnálková.

Knihovna ovšem není velká jen množstvím publikací, ale i prostorem. Má téměř šest set studijních míst ve studovnách různého typu. „Jsou tu studovny společné otevřené, menší skupinové a také studijní boxy pro jednoho uživatele,“ popisuje Dohnálková. Přes osmdesát míst je vybaveno počítači, celou knihovnu pokrývá signál bezdrátové sítě.


„Nová knihovna se mi líbí. Je stavebně zajímavě vyřešená. Na druhé straně mě ale při studiu znervózňuje tak velký otevřený prostor,“ uvádí studentka LF Zuzana Onderčová. S určitou nevýhodou moderních prostor souhlasí i další studentka. „V knihovně mi vadí ten velký otevřený prostor. Když tam studuji, pořád kolem mě někdo prochází, navíc se dovnitř přes sklo dívají kolemjdoucí. Těžko se tam člověk tím pádem soustředí,“ poznamenává Nikol Blokešová. „Já jsem tu svoji knihu našla, takže jsem spokojena,“ dodává studentka LF Andrea Bartoňková.

A mohou se na neobyčejný architektonický počin podívat i lidé, kteří nejsou nijak spjati s Masarykovou univerzitou? Ano, knihovna ze zákona poskytuje i veřejné knihovnické a informační služby, především prezenční, a to buď registrovaným externím uživatelům, nebo i jednorázovým návštěvníkům, kteří hledají konkrétní informaci,“ vysvětluje vedoucí kampusové knihovny.

Dostatek literatury zajišťují EIZ
Ačkoli by se mohlo zdát, že tisíce knih studentům stačí, není to podle nich tak úplně pravda. „Mediky na rozdíl od jiných oborů stojí studijní literatura víc. Na tento akademický rok jsem si musela koupit knížky za víc než dva a půl tisíce korun. Pokud bych si chtěla publikace vypůjčit, nemám takřka šanci. Knížek povinné literatury je tu opravdu málo,“ uvádí studentka LF, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Tento problém souvisí podle Dohnálkové s ekonomikou státu, především s problematickým finančním zabezpečením univerzit v naší zemi. „Ale ani ve vyspělých evropských státech nemají univerzitní knihovny doporučenou studijní literaturu pro každého studenta, přestože jejich finanční možnosti jsou nesrovnatelně vyšší,“ uvádí Dohnálková.

V zahraničí tak situaci řeší rozšířením počtu prezenčních svazků, zkrácením výpůjční lhůty, dostatečnou provozní dobou knihoven a také orientací na elektronické informační zdroje (EIZ). Knihovna v kampus má otevřeno od pondělí do čtvrtka od 9 do 19 hodin a v pátek od 9 do 15 hodin.

„Vzhledem k rozpočtovým možnostem fakult nepředpokládáme rozšíření počtu svazků od jednoho titulu. S doporučenou literaturou soustavně pracujeme, v současnosti se doplňují další tituly pro vyšší ročníky zahraničních studentů LF, aktualizuje se česká literatura v souladu s doporučením garantů oborů. Byl také odzkoušen šedesátidenní přístup do řady elektronických učebnic a atlasů Thieme Electronic Books, což je cesta, kterou bychom chtěli jít spíše než cestou papírové verze pro každého studenta,“ prozrazuje vedoucí knihovny.

Velká část služeb je nyní poskytována z elektronických zdrojů. Speciálně pro lékařské a přírodovědné obory má knihovna přes šedesát databází. „Také časopisy máme často předplácené v on-line verzích. Jsou to rozsáhlé zdroje informací, například služba Springer-Link zpřístupňuje přes dva tisíce titulů vědeckých periodik,“ poznamenává Dohnálková.

Knihovna nabízí i poradenské a rešeršní služby. Orientace v rozsáhlých elektronických informačních zdrojích totiž často není jednoduchá. „Proto jsme přistoupili k informačnímu vzdělávání uživatelů,“ vysvětluje vedoucí knihovny. Studenti PřF a LF si tak mohou zapsat předměty, ve kterých se naučí, jak pracovat s elektronickými zdroji nebo jak na diplomovou práci.