Vedoucí výzkumu Bohuslav Klíma z Katedry historie PedF tvrdí, že na podobný objev čekal se spolupracovníky od zahájení druhé etapy bádání na lokalitě v r. 1986. „Věděli jsme, že zde kromě dříve odhalených hrobů musí být ještě další a to centrální pohřebiště. Ale uvnitř hradiště, rozprostírajícího se na výrazné skalní ostrožně, je pouze slabý půdní kryt a ten nedovoloval ho tady umístit. V loňském roce jsme však v prostoru západního předpolí Hradiště konečně zachytili část hledané nekropole a letos se přesvědčili, že jde o opravdu velký objev,“ má z práce radost Klíma. Místo se nachází vně opevnění, na mírném návrší skloněném k jihovýchodu. Zde podložní skálu pokrývala mocnější návěj spraše, a proto tady byly ideální půdní podmínky pro pohřbívání.
Bohuslav Klíma se se svými studenty od roku 1993 ve Znojmě věnuje především záchrannému výzkumu. Celý prostor Hradiště podléhá stavební uzávěře, takže pokud v něm chce někdo stavět, musí nechat místo nejdřív prozkoumat. Na rozsáhlé pohřebiště mohli pracovníci Masarykovy univerzity narazit již před deseti lety, ale neseriózní stavebník je tehdy podvedl. Základy svého domu nechal vybagrovat bez oznámení zahájení prací. Přesně před rokem však začali zkoumat sousední parcelu a pod budoucími základy a podlahou domu odhalili prvních 28 hrobů. „Nechali jsme odstranit svrchní vrstvu půdy z plochy o výměře asi 25 x 13 metrů a přiznávám, že to, co jsme zachytili, nás velmi příjemně překvapilo. Zarazila nás nebývalá hustota hrobových jam a bohatá výbava hrobů. Téměř u každého pohřbeného jsme objevili milodary. A to byl teprve začátek, na skryté ploše jsme postupně odkryli dalších devadesát šest hrobů,“ popisuje Klíma a dodává, že právě nálezy z hrobů mohou významnou měrou promluvit k chronologii velkomoravské hmotné kultury a posunout poznání o nejstarších národních dějinách.
Přitom nescházelo mnoho, aby se zde úplně přestalo bádat. Kroky archeologů z Pedagogické fakulty sem směřovaly už koncem 40. let minulého století. Právě zde totiž terénní archeologie na MU pod vedením profesora Františka Kalouska začínala. Ten však v roce 1954 přešel na Filozofickou fakultu a ve Znojmě se bádat přestalo. „Snažíme se proto navázat na starou tradici a také dohánět handicap, který vznikl opuštěním lokality koncem padesátých let, v době obrovského rozvoje slovanské archeologie,“ líčí vedoucí výzkumu Bohuslav Klíma.
Na Hradiště se málem zapomnělo. Zatímco Mikulčice nebo Staré Město vydávaly svoje největší poklady a směřovala sem proto i finanční podpora, ve Znojmě se nic nedělo a došlo tam k velkým škodám. „Vznikl tak dojem, že Velká Morava měla pouze tři hlavní centra – Mikulčice, Pohansko a Staré Město, která se tak dostala i do učebnic dějepisu. Znojmo hrálo spíš roli Popelky,“ přirovnává pozici místa Klíma. Ta se začala měnit v roce 1993, kdy Pedagogická fakulta dostala dekret ministerstva kultury pro provádění samostatných archeologických výzkumů.