Přejít na hlavní obsah

Čtyři hlavní události, které čekají MUNI v roce 2020

Vyvrcholí příprava nové strategie, univerzita otevře simulační pracoviště pro mediky a biobanku a poprvé uspořádá březnové Masarykovy dny.

Vizualizace simulačního pracoviště pro Lékařskou fakultu MU, která vyrůstá v bohunickém kampusu Masarykovy univerzity.

Masarykova univerzita připraví strategii na dalších sedm let

Nadcházející rok bude ve znamení debat ke Strategickému záměru MU na léta 2021+, jenž stanovuje prioritní témata určující směřování univerzity v následujících sedmi letech. Do přípravy je zapojeno zhruba 130 osob: reprezentanti všech fakult a vysokoškolských ústavů, studenti a akademičtí pracovníci z Akademického senátu MU i neakademičtí pracovníci. Strategie bude dokončena v závěru dubna, v květnu a červnu projednávána akademickými orgány a v říjnu předložena ministerstvu školství.

Celouniverzitní strategie je nezbytným dokumentem nejen pro interní vyjasnění klíčových otázek ve vzdělávání, výzkumu a společenské roli univerzity, tedy na co a jak klást v následujících letech důraz, ale například i pro obhajobu univerzitních projektových záměrů žádajících financování z veřejných a zahraničních zdrojů.

V září se otevře Simulační pracoviště Lékařské fakulty MU

Se začátkem příštího akademického roku přivítá první studenty Simulační pracoviště Lékařské fakulty MU. Po dvou letech výstavby nové budovy v bohunickém univerzitním kampusu budou mít jako první možnost otestovat nové prostory studenti prvního ročníku.

Simulační pracoviště bude v rámci Česka unikátní, půjde o komplexní centrum sloužící především pro praktickou výuku studentů zdravotnických oborů. Kromě jiného bude pětipatrová budova napodobovat nemocniční prostředí včetně urgentního příjmu, operačních sálů i standardních nemocničních pokojů, které budou vybaveny výukovými modely a simulátory napodobujícími reálné situace. Studenti si tak osvojí běžné i komplikované zákroky či situace v bezpečném prostředí.

Náklady na stavbu a vybavení dosáhnou téměř jedné miliardy korun a jsou financovány z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Americký historik Andrew O’Shaughnessy přijede na MUNI přednášet a debatovat o demokracii.

Masarykovy dny nabídnou reflexi společenských témat

První ročník takzvaných Masarykových dnů se z podnětu rektora Martina Bareše chystá v souvislosti s výročím narození TGM na začátku března. Nepůjde pouze o připomínku Masaryka jako vědce, politika či prezidenta nebo o zdůraznění některého z aspektů jeho myšlenkového světa a aktivit. Spíše o vytvoření platformy pro prezentaci aktuálních tvůrčích podnětů zahraničních vědců a o reflexi závažných společenských témat.

Na jaře se budou moci setkat učitelé, studenti i zájemci z řad veřejnosti s americkým historikem Andrewem O’Shaughnessym z University of Virginia, který se zabývá životem a dílem Thomase Jeffersona, a promýšlet s ním otázky vzniku americké demokracie a jejího vlivu na evropské poměry. O otázkách povahy demokracie a jejích předností a deficitů budou účastníci moci diskutovat také s dalšími předními osobnostmi vědeckého a společenského života. Konkrétní informace o programu Masarykových dnů přineseme v lednu.

Vizualizace biobanky, která bude pod zemí v severní části kampusu mezi pavilony centra RECETOX a INBIT.

V kampusu začne fungovat biobanka

Nové laboratoře a především unikátní biobanka začnou v druhé polovině roku fungovat při centru RECETOX Přírodovědecké fakulty MU. Prostory mají sloužit pro uchování vzorků životního prostředí a biologických tkání, včetně vzorků od lidí, kteří se účastní výzkumu zaměřeného na vliv prostředí a životního stylu na zdraví člověka. Analýza dostupných vzorků poskytne vědcům odpověď na to, jak se v prostředí a lidském organismu kumulují toxické látky a zda jejich přítomnost může souviset s rostoucím počtem chronických onemocnění.

Plně automatizovaná biobanka zajistí vysokou kvalitu dlouhodobě uchovávaných vzorků a umožní mezinárodní vědecké komunitě získat unikátní data z málo studovaného středoevropského regionu.

Hlavní novinky