Naučit širší veřejnost, jak správně zacházet s léky, aby se zmírnily jejich negativní dopady na lidské zdraví a životní prostředí, je cílem nového kurzu, který pro širší veřejnost připravila Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity.
Odborníci tak reagují na situaci, kdy roste spotřeba léčiv zejména v oblasti přípravků na tlumení bolesti, léků mírnících projevy alergií, ale také antidepresiv. Nárůst ve spotřebě má nežádoucí vliv na zdraví lidí v důsledku nesprávného užívání, nebo nadužívání.
Nespotřebované léky, které nejsou správně likvidovány, ale i látky, které lidské organismy po požití léků vyloučí, pak ovlivňují naše životní prostředí.
„Naším hlavním cílem je upozornit zejména mladé lidi, kteří jsou ochotni měnit své návyky, na rizika spojená s nesprávným zacházením s léčivy a ukázat jim, jak lze těmto rizikům předcházet a do budoucna jim i zabránit,“ řekla přednostka Ústavu chemických léčiv fakulty Radka Opatřilová.
V kurzu, jehož úvodní přednáška se uskuteční online 2. června, se zájemci dozví, jak správně skladovat léčiva, jak zacházet s volně prodejnými potravinovými doplňky a přípravky tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení a změnám jejich vlastností. Bude se mluvit i tom, jaký vliv na organismy v přírodě mají léčiva a další preparáty, které léčivé a různé podpůrné látky obsahují.
„V neposlední řadě, chceme účastníky kurzu upozornit, že ne vždy jsou léčiva a volně prodejné potravinové doplňky tím jediným řešením ke zlepšení zdravotního stavu a že je důležitá konzultace s lékařem nebo lékárníkem,“ doplnila Opatřilová.
Na podzim proběhne cyklus přednášek věnovaných také problematice kosmetických, čistících a hygienických přípravků. I z těch se totiž do životního prostředí dostávají chemikálie, s nimiž si příroda neumí poradit.
Výzkum vědců z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty MU v minulosti například ukázal, že právě se zbytky léčiv nebo čisticích prostředků a kosmetiky si ani čistírny odpadních vod stále neumějí poradit. Dlouhodobé působení koktejlu ze zbytků saponátů, kosmetiky nebo léků pak může zapříčinit neúčinnost léčiv, poškození imunitního systému nebo i neurologické poruchy v učení a chování.
V povrchových a podzemních vodách, v půdě a v živočišných tkáních v celé Evropské unii byla zjištěna rezidua řady léčivých přípravků v koncentracích, které se liší v závislosti na daném léčivém přípravku a rovněž na povaze a blízkosti zdrojů. Běžně se takto vyskytují některé léky proti bolesti, antimikrobiální látky, antidepresiva, antikoncepční přípravky a antiparazitika. Stopy některých léčivých přípravků byly zjištěny i v pitné vodě.