Výstava Slované – život a smrt veřejnosti ukazuje jednu z ústředních tematických oblastí, na kterou jsou dlouhodobě zaměřeny výzkumné aktivity nejen brněnských archeologů. Sází mimo jiné na řadu moderních a interaktivních prvků, z nichž lze například zmínit unikátní hologram či virtuální realitu.
A zatímco hologram zájemcům představí vybrané dobové artefakty, virtuální realita je rovnou přenese o několik století do minulosti na typické slovanské pohřebiště. „Přesně v tom spočívá výjimečnost výstavy – člověk si může vzít přímo do ruky například hrobovou výbavu a prohlédnout si ji,“ vysvětluje Pavol Tišliar z Ústavu archeologie a muzeologie.
Hologram a virtuální realita vznikly pod vedením Martina Košťála z Ústavu archeologie a muzeologie, který přípravu vnímá jako složitý a komplikovaný proces. „Obecně je to náročné, ovšem virtuální realita je ve srovnání s tvorbou hologramu ještě komplikovanější. Vyžaduje pokročilé znalosti programování a zabere také asi desetinásobek času,“ vysvětluje.
Odborníkům se navzdory tomu podařilo v atriu budovy M v Joštově ulici vytvořit jednoduchou scénu, která představuje hrobové místo s několika artefakty. „Když člověk předměty virtuálně přivolá k sobě, může si je prohlédnout ve velikosti, která by v realitě nebyla vůbec možná,“ doplňuje Košťál a ukazuje jeden až dva centimetry velký gombík, který je možné zvětšit až na desetinásobek reality.
Příprava výstavy, která mapuje život nejmladší skupiny indoevropských národů v Evropě – Slovanů, trvala přibližně dva roky, v kontextu obdobných projektů brněnských archeologů však nejde o nic zvláštního. „Výstavní projekty chystáme poměrně dlouhou dobu, protože studenty nejprve čeká tematická příprava, jejíž součástí jsou přednášky řady odborníků. Provádí také vlastní výzkum – studují literaturu a navštěvují muzea,“ vysvětluje Tišliar.
Jeho slova potvrzuje student Tomáš Pleva: „Byli jsme rozděleni do několika pracovních skupin, které spolu úzce spolupracovaly. Obnášelo to spoustu setkávání a diskusí. Společně jsme připravovali důkladné rešerše, z nichž jsme vytipovali klíčová slova, která se následně stala základem odborné studie a výstavy samotné.“
Výstava je součástí edukačního programu pro žáky druhého stupně základních škol a středních škol. Zapůjčit si ji v budoucnu dočasně může prakticky jakákoliv škola. „Výstavu jsme chtěli vytvořit zejména tak, aby ji pochopili žáci základních a středních škol,“ dodává Tišliar s tím, že by za úspěch považoval, kdyby škola, ve které se výstava objeví, začala s pracovištěm dlouhodobě spolupracovat. „Už teď máme výstav více, další budou přibývat,“ upozorňuje.
Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU výstavou zprostředkovává jednu z ústředních tematických oblastí, na kterou dlouhodobě zaměřuje své výzkumné a publikační aktivity. Slované do střední Evropy směřovali v 6. století a vytvořili zajímavou a bohatou kulturu. Byli šikovní řemeslníci i šperkaři a živili se především obděláváním půdy. Původně vyprávěli mýty, příběhy o svých pohanských bozích, ale vlivem křesťanského okolí přijali křesťanství. Projevem jejich mytologie a pohanské víry byly nejen různé podoby bohů – idoly, ale také žárové pohřbívání na hranici a pochovávání ostatků v urnách, často i pod mohylami. Žárové pohřbívání časem nahradily kostrové pohřby.
Výstava Slované – život a smrt je k vidění do 29. září 2023.
