Konference o mezinárodním vzdělávání, kterou letos v listopadu uspořádal Dům zahraniční spolupráce (MŠMT) už popáté, patří mezi největší akce svého druhu ve střední Evropě a každý rok přiláká stovky účastníků z českých vysokých škol i ze zahraničí. Hlavní část Czeduconu otevřel ministr školství a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek spolu s prezidentem Evropské asociace pro mezinárodní vzdělávání (EAIE) Pietem Van Hovem a předsedkyní České konference rektorů a rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou.
Na účastníky konference letos čekalo přes čtyřicet přednášek a workshopů, které se soustředily na čtyři hlavních témata: internacionalizace pro všechny, digitální věk, spolupráce v akademické sféře i mimo ni a na cyklus Uchazeč – Student – Absolvent.
Součást programu tvořil i večerní networkingový program, v jehož rámci se uskutečnily tzv. Alumni talks, v rámci nichž tři absolventi Masarykovy univerzity přiblížili publiku svá studia a život v Brně. Moderátorka Zuzana Polívková z DZS tak na podiu přivítala absolventku kulturní sociologie Novintu Desweriel z Indonésie, absolventa medicíny Stuarta Andrewa Hopkinsona pocházejícího z Velké Británie a absolventku mezinárodních vztahů a evropských studií Anjanette Jianna Umali, která se narodila na Filipínách a vyrůstala ve Spojených arabských emirátech.
Největší bariéra? Čeština
Přestože všichni tři absolventi MUNI prý skončili v Česku spíš náhodou, všichni nakonec v Brně zůstali i po dokončení svých studií. Novinta momentálně pracuje jako marketingová koordinátorka ve společnosti Zebra Technologies, Stuart jako lékař na urgentním přijmu v nemocnici v Blansku, vzdálené asi dvacet kilometrů od Brna, a Anjanette jako community manažerka ve vývojářském herním studiu Bohemia Interactive.
„Na Brnu se mi moc líbilo, že je oproti Dubaji mnohem menší, klidnější a taky že je uprostřed Evropy. Velmi mě zaujal i samotný studijní program, takže jsem ráda, že jsem skončila právě tady. Brno jsem si prostě zamilovala,“ vysvětlila Anjanette, která v Brně žije už šest let.
Na dotaz moderátorky, co je nejvíc překvapilo na Česku a v Brně, každý odpověděl jinak. Podle Anjanette to byli především milí a příjemní učitelé. Pro Novintu jako cizinku nebylo oproti původnímu očekávání tak těžké najít v Brně práci – pracovních nabídek prý bylo hodně. A Stuart pobavil publikum, když odpověděl, že ho nejvíce udivilo, kolik dílů má učebnice anatomie.
Všichni tři se shodli, že největší bariérou pro jejich život v Česku je čeština, kterou považují za velmi složitý jazyk. Novinta a Anjanette však tuto bariéru nepociťují tolik jako Stuart, který s pacienty v nemocnici musí každý den komunikovat v češtině. „Nastoupit do nemocnice, kde se mluví jenom česky, bylo velké rozhodnutí. I když jsem během šesti let studia na MUNI měl každý týden výuku češtiny, hrozně jsem se bál. Ze začátku to bylo velmi náročné – nerozuměl jsem pacientům a měl jsem problém psát lékařské zprávy v češtině. Ale moje primářka i celý tým byli úžasní, pomáhali mi s jazykem a podporovali mě,“ přiblížil Stuart.
Absolventi MUNI hovořili také o dobrovolnických činnostech, do kterých se během svých studií zapojovali. Například Stuart patřil na lékařské fakultě mezi zakládající členy studentského spolku MIMSA, který existuje dodnes. Dobrovolnických aktivit se účastnily i Anjanette a Novinta, obě tvořily součást ambasadorského programu fakulty sociálních studií a Anjanette se podílela také na organizování charitativních sbírek během pandemie. Novinta zase spolupořádala výměny oblečení napomáhající udržitelnosti.
S Masarykovou univerzitou zůstávají všichni tři v kontaktu i po studiích, podle Anjanette a Novinty je to ideální způsob, jak si například zajistit kvalitní přísun absolventů na pracovní pozice ve společnostech, kde pracují. „Můj tým je plný absolventů Masarykovy univerzity,“ uvedla Novinta. I Stuart zůstává v kontaktu s fakultou a navštěvuje uvítací setkání pro nově nastupující studenty medicíny. Také je pořád v kontaktu se svými spolužáky ze studií, kteří dnes pracují v různých koutech světa. I díky tomu si tak mohli během pandemie navzájem sdílet zkušenosti s tehdy neznámou nemocí.
Po skončení diskuse se absolventi setkali také s prorektorem pro internacionalizaci Masarykovy univerzity Petrem Suchým, ředitelkou Centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity Violetou Osouchovou a vedoucím oddělení mezinárodního marketingu Jakubem Motyčkou, kteří se konference za Masarykovu univerzitu účastnili.
Kromě tří zahraničních absolventů měli na Czeduconu příspěvky i další lidé z Masarykovy univerzity. Například prorektor pro internacionalizaci Petr Suchý mluvil o překážkách studentských mobilit a o způsobech, jak je překonat. Zdeněk Janík a Hana Delalande z pedagogické fakulty přiblížili účastníkům konference zkušenosti s COIL kurzy a Tomáš Varga a Lenka Tóthová ze Střediska Teiresiás mluvili o službách pro studenty se specifickými požadavky. Celou konferenci pak uzavřela závěrečným příspěvkem vědkyně Barbora Chattová z přírodovědecké fakulty, která přiblížila, jaké to je dělat vědu v Antarktidě.
