Masarykovův onkologický ústav léčí rakovinu už 75 let

Psal se 21. červen roku 1928, když sociální pracovnice a etnografka Lucie Bakešová a její syn chirurg Jaroslav Bakeš založili v Brně spolek s názvem Dům útěchy. Vytvořili ho proto, aby pomohli zlepšit péči o nemocné se zhoubnými nádory a současně umožnili výzkumnou práci v tomto medicínském oboru. Cíl se jim povedlo naplnit možná lépe, než sami čekali. O sedm let později totiž vzniklo stejnojmenné lékařské zařízení. Dnes nese jméno Masarykův onkologický ústav a za léta své existence se v oblasti léčby rakoviny dopracovalo k pověsti špičkového evropského pracoviště.

Po prvním československém prezidentovi není pojmenované náhodou. Právě on hodně pomohl tomu, že spolek dostal i místo, kde mohli jeho zakladatelé svoje plány převést do praxe. „Masaryk u sebe doktora Bakeše přijal ještě v roce 1928. Nechal se o jeho záměrech informovat a věnoval vybudování protirakovinného centra dva a půl milionu korun,“ popsala mluvčí Masarykova onkologického ústava Zuzana Joukalová. To, že s pomocí neváhal, dokazuje i osobně psaný dopis, který prezident zaslal tehdejšímu ministru financí Karlu Englišovi. „Řekněte, prosím, doktoru Bakešovi, respektive jeho spolku, aby započali se stavbou a zařizováním. Dám z fondu, kolik budete potřebovati, aby ústav byl vzorný,“ stálo v něm.
Ke státní podpoře se přidaly také banky, průmyslové podniky a jiné instituce, takže ústav s názvem Masarykova léčebna „Dům útěchy“ mohl být i přes hospodářskou krizi otevřen 13. ledna 1935. S tím, že vznikne v Brně, se počítalo od začátku. „Už tehdy zde byla řada vysokých škol a především lékařská fakulta. Pozemek na Žlutém kopci navíc bezprostředně sousedil s chirurgickým pavilonem zemské nemocnice, kde jako primář působil zakladatel Bakeš,“ uvedla Joukalová.

Spolupráci s univerzitou a jejími vědci využíval ústav od počátku své existence. Prvním vedoucím laboratorního úseku, pozdější biochemie a hematologie, se stal právě biochemik z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Vladimír Morávek.