Připomenout hrůzy holocaustu a také vyvolat debatu o válečných zločinech
nedávné minulosti i současnosti se rozhodla brněnská sekce studentské
organizace ELSA působící na právnické fakultě. Na začátku března proto
v Brně uspořádala mezinárodní konferenci, jíž se zúčastnili například
soudci mezinárodních trestních tribunálů, které se zabývají postihováním
válečných zločinů ve Rwandě nebo bývalé Jugoslávii.
„Původně jsme plánovali konferenci jen o nedávných válečných zločinech,
ale připojili jsme jako jedno z hlavní témat i holocaust, protože jde
o zřejmě největší válečný zločin v celé historii lidstva. Rovněž je
podle našeho názoru nutné brát v úvahu nejen současnost, ale také
minulost,“ vysvětlil jeden z organizátorů konference Lukáš Pruška
z mezinárodní studentské organizace ELSA. Dodal také, že Jugoslávii
i Rwandu považuje mnoho lidí za vzdálené a odtažité konflikty, zatímco
zločiny 2. světové války se odehrávaly i na českém území, a působí proto
bezprostředněji.
Jedním z hlavních témat konference se staly tzv. nenávistné projevy
neboli hate speeches. Ty podněcovaly právě v případě nacistického
Německa, ale třeba také při rwandské genocidě páchání válečných zločinů.
Zůstávají ale stále velmi aktuálním tématem nejen v zahraničí, ale také
v České republice, jak připomněla jedna z účastnic konference Kateřina
Novotná z Právnické fakulty Masarykovy univerzity s odvoláním na nedávný
rozsudek o rozpuštění Dělnické strany.
Podle soudce z Mezinárodního trestního tribunál pro bývalou Jugoslávii
Fausto Pocara jde však o velmi problematickou a obtížně postižitelnou
oblast. Není snadné posoudit, v jakém okamžiku se projev ocitá na
hranici zákona a kdy se restrikce stává nepřípustným omezováním svobody
projevu. Ostatně i v případě rozpuštění Dělnické strany podle soudců
Nejvyššího správního soudu ČR sehrálo hlavní roli až provázání
s násilnými organizacemi, nikoliv nenávistné projevy.
Na téma tohoto typu projevů mluvila vedle Pocara také Kateřina Novotná.
Ta navíc upozornila na to, že se těžko stanovují nějaká univerzální
pravidla, jak se k nim postavit „V různých zemích existují různé pohledy
na to, co se smí říkat,“ vysvětlila Novotná.
Jak zaznělo na konferenci, například ve Spojených státech je možné
hlásit se k odkazu nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Tedy jen do té
doby, než se prokazatelně ukáže úmysl zastrašovat konkrétní obyvatele.
Jinak jde o pouhé naplňování práva na svobodu projevu.
V Evropě to podobně funguje například při kritizování náboženských
skupin, ale například verbální napadání etnických skupin už může být
porušováním zákona.
Účastníci konference také varovali před často se opakující efektem
dehumanizace v nenávistných projevech. Ten se projevuje zejména
přirovnáním nějaké skupiny obyvatel k objektům, se kterými jsou obecně
spojené negativní emoce, např. k odpadu či červům. Taková rétorika je
známá nejen od nacistů, ale právě také z Rwandy, kde došlo na jaře 1994
k rozsáhlé genocidě velké části obyvatelstva. „Možná právě tato
dehumanizace by se měla stát pomyslnou červenou čarou pro to, co by
ještě mělo být pod ochranou v rámci svobody projevu a co už ne,“ uvedla
na konferenci Novotná.
Hlavní novinky
Tři fakulty znovu přijímají přihlášky do desítek bakalářských studijních programů
Do 27. července si mohou zájemci podat elektronickou přihlášku do studia na přírodovědecké fakultě, na filozofické fakultě je tato možnost do 11....


Prezident jmenoval nové profesorky a profesory

Docenti nově habilitovaní na MU převzali své dekrety
