Lepší systém hodnocení kvality pro vysoké školy

Hledat cesty k zabezpečení co nejvyšší kvality vysokoškolského vzdělání se v polovině února sjeli zástupci více než 160 českých vysokých škol na konferenci, kterou pořádala Masarykova univerzita. Na setkání byla mimo jiné představena i nová strategie ministerstva školství.

Jak uvedl Jiří Nantl z Masarykovy univerzity, stát byl v posledních letech poměrně málo schopen vyjadřovat očekávání společnosti vůči vysokému školství. „Dlouhodobý záměr, který byl nyní ministerstvem přijat, je velmi důležitým krokem k nápravě tohoto stavu,“ řekl Nantl.

Podle plánu ministerstva se mají v budoucnu jednotlivé vysoké školy buď výrazněji zaměřit na špičkový výzkum a s ním spojená postgraduální studia, nebo naopak na vzdělávání bakalářů. V případě magisterského studia se bude více dbát na užší výběr uchazečů.

Dlouhodobý záměr doslova říká: vysoké školství jako celek má řadu účelů a funkcí, přičemž žádná vysoká škola nemůže být schopna dokonale plnit všechny z nich. „Je proto rozumné, aby si každá podle svých možností a v dialogu se svým okolím vybrala určité poslání, které ji odlišuje od ostatních škol,“ vysvětlil Nantl. Pro uvedení těchto deklarací v život je podle záměru ministerstva potřeba zavést systém hodnocení vysokých škol. Ten umožní sledovat, jak dobře instituce naplňuje své vlastní poslání.
Na konferenci byl proto také představen připravovaný Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání, který má poprvé v českém prostředí jednoznačně vymezit znalosti a schopnosti, jež musí prokázat absolventi bakalářských, magisterských a doktorských studií. „Pro akreditace a hodnocení bude mít tato změna velký význam. Dnes státní akreditační komise zkoumá, zda určitý počet akademických pracovníků s příslušnými hodnostmi vyučuje určité předměty. Nikdo se ale vysokých škol neptá, co je cílem jednotlivých studijních programů a co jsou klíčové výstupní kompetence, které při absolvování musí studenti prokázat,“ popsal změny Nantl, který je také spoluřešitelem projektu národního kvalifikačního rámce.

K cestě, jakou se ubírá systém hodnocení v Česku, se vyjádřila pozitivně Christiane Gaehtgens z Evropského centra pro strategický management univerzit, která na konferenci vystoupila s příspěvkem o benchmarkingu. „Takový typ hodnocení umožní měřit a srovnávat výkon institucí v jejich vzájemné soutěži, poskytne podklady pro nastavení cílů, a dodá tak oporu pro formulování strategií,“ uvedla Gaehtgens.

MU už své obory hodnotí
Masarykova univerzita hodnotí kvalitu studijních oborů už od roku 2008. Systém je založený na kombinaci sebehodnocení příslušnou katedrou a zároveň externím týmem složeným z představitelů absolventů, zaměstnavatelů, ale také akademiků z téhož nebo příbuzného oboru na jiné vysoké škole. „Podstatou tohoto hodnocení je zjistit, zda obor skutečně funguje způsobem, který mu umožňuje naplnit jeho vzdělávací cíle. Jde o to, zda jsou stanoveny smysluplné výstupy z učení, znalosti, dovednosti a další schopnosti, které absolventi mají získat. Zjišťuje se, zda obor umožňuje tyto výstupy naplnit a také zda jich studenti dosahují,“ vysvětlil systém Nantl.

K problematice hodnocení oborů na MU byl na webových stránkách Odboru pro strategii MU vytvořen informační portál.